Debata s Margot Wallström předčila očekávání

Tématem diskuse měly být hranice Evropy a její role ve světě, ukázalo se však, že lidi více trápí celková image EU, slabá komunikace a přílišná byrokracie, evropanství a ztráta národní identity a nedostatečná podpora evropských politik vládami jednotlivých států.

Hodinová diskuse předčila všechna očekávání. Místo plánovaných 50 lidí se předem zaregistrovalo kolem sta, a ještě více jich dorazilo přímo na místo. Kromě pražských a zahraničních studentů byli přítomni zástupci neziskových organizací, Úřadu vlády ČR, různých velvyslanectví, politických stran a evropských, českých i regionálních médií. Partnery diskuse byly Zastoupení Evropské komise v ČR, Úřad Vlády ČR a EurActiv.com. Navzdory tak hojné účasti a poněkud stísněným podmínkám se však i díky charismatu a bezprostřednosti eurokomisařky Wallström podařilo udržet uvolněnou kavárenskou atmosféru – takovou, jaká je akcím cafebabel.com vlastní.

Paní komisařka Wallström hned na úvod sdělila, že na debatu nepřišla prezentovat své názory, nýbrž vyslechnout názory přítomných. Naslouchat svým občanům by se podle ní měla naučit nejen Evropská unie, ale i vlády všech jejích členských zemí. Proto přišla Evropská komise s Plánem D. Kontroverzní odhlášení účasti premiéra Paroubka na diskusi pořádané v tentýž den odmítla eurokomisařka komentovat, zdůraznila však, že každá vláda musí mít zájem na tom, aby byla dostatečně podporována myšlenka vzájemného dialogu, jehož důsledkem má být posílení demokracie. Tázána na svoji představu demokracie, paní komisařka odpověděla, že pro ni demokracie znamená možnost být slyšen.

A být slyšen chtělo hodně účastníků páteční diskuse. Zástupkyně Francie zdůraznila nutnost zjednodušení udělování podpory nevládním organizacím v EU, moderátorka Zuzana pak otevřela otázku zamítnutí statutu evropské asociace. Představitel občanského sdružení Občané za svá práva v Praze kritizoval absenci regulérních voleb, další pak přílišnou odtažitost Bruselu či jeho negativní obraz v českých médiích. Mluvilo se o tom, že pro mladé lidi dnes už nestačí zdůvodňovat existenci EU jenom potřebou míru, jak tomu bylo bezprostředně po válce, nýbrž je potřebné ukázat klady Unie v praxi – například program studentské výměny Erasmus.