Nová polská vláda hodlá zastavit privatizaci energetiky

"Zastavení privatizace energetiky bude prvním úkolem ministerstva státního pokladu. V současné situaci polský energetický sektor není na privatizaci připraven," citovala ministra agentura PAP.

Podle Mikosze by totiž nyní polská vláda musela prodat energetické společnosti zahraničním investorům. "Pouze oni by byli schopni zaplatit účty," dodal. Stát proto podle něj chce zahájit restrukturaci energetických firem, která je má připravit na otevření trhu po 1. červenci 2007.

ČEZ zatím o záměrech polského ministerstva neví, z investic v Polsku však upustit nehodlá. "My se máme s ministrem a zástupci jeho úřadu teprve sejít. Oficiálně tedy o plánech ještě nevíme. Rozhodně neuvažujeme o stažení, polské vládě nabízíme dlouhodobé partnerství," řekl zástupce firmy v Polsku Kamil Čermák.

ČEZ v Polsku usiluje mimo jiné o podíl v černouhelné elektrárně Kozienice. Podal už dokonce upřesňující nabídku. Kromě něj jsou v tendru polská společnost Enea, dva španělské podniky Endesa Europa a Iberdrola a švédský Vatenfall. Elektrárna Kozienice je s výkonem asi 2880 megawattů jedním z největších podobných zařízení v Evropě. Předchozí vláda nabídla k prodeji nejméně desetiprocentní podíl.

ČEZ se v Polsku ucházel i o privatizaci elektrárny Dolna Odra a jednal o koupi podílu ve druhém největším výrobci elektřiny Patnów-Adamów-Konin (PAK). V případě elektrárny Dolna Odra ale nepostoupil do užšího výběru, exkluzivitu k jednání s polskou vládou získala španělská firma Endesa Europa. Prodej PAK už předchozí kabinet pozastavil.

Energetická společnost ČEZ podala také předběžnou nezávaznou nabídku na koupi uhelné holdingové skupiny Katowicki Holding Weglowy (KWH). Firma je druhou největší černouhelnou společností v Polsku s roční těžbou kolem 18 milionů tun a provozuje sedm dolů v jižním Slezsku. Kontroluje asi čtvrtinu polského trhu a zaměstnává kolem 22.000 lidí. Kromě ČEZ podal nabídku londýnský investiční fond Bancroft Private Equity.

Rovněž tento prodej může být ale ohrožen. Nově jmenovaný ministr hospodářství Piotr Wozniak již před časem řekl, že vláda zatím nemá v plánu privatizovat odvětví těžby uhlí. "Nejsou žádné takové konkrétní plány. Sektor je sice v dobré kondici a možná by byla vhodná doba k jeho privatizaci, my však takové plány nemáme," uvedl. Neřekl ale, zda vláda zruší již zahájené tendry.

Prodej elektráren a dolů se nelíbí odborům, které se obávají propouštění. Už po zářijových volbách, v nichž zvítězila sociálně konzervativní strana Právo a spravedlnost (PiS), se objevily spekulace o tom, že nový kabinet se k prodeji státního majetku bude stavět spíše negativně. Tyto zprávy pak zesílily, když PiS neutvořil předpokládanou koaliční vládu s liberální Občanskou platformou, ale důvěru parlamentu získala menšinová vláda díky podpoře populistů a katolických radikálů.

ČEZ loni koupil trojici bulharských distribučních firem za zhruba devět miliard korun a jednu firmu získal i v Rumunsku. Zájem má o prodávané distribuční firmy, doly a elektrárny třeba v Makedonii nebo Černé Hoře. Zahraničními akvizicemi skupina ČEZ dosud zdvojnásobila počet koncových zákazníků na 6,6 milionu. Podle tohoto ukazatele se tak vyšvihla na osmou příčku mezi evropskými energetikami.