Kjótský protokol údajně zbrzdí západoevropské ekonomiky

Podle studie v roce 2010, tedy uprostřed čtyřletého období, v němž by signatářské země Kjóta měly snížit své emise v průměru o 5,2 procenta pod stav roku 1990, bude hrubý domácí produkt Německa kvůli nákladům na omezování emisí nižší proti stavu beze změny o 0,8 procenta, tedy o 18,5 miliardy eur. Stejnou sumu ztratí Británie, pro ni to ale je 1,1 procenta HDP.

Itálie přijde o 2,1 procenta a Španělsko o 3,1 procenta HDP, protože tyto země jsou od stanoveného cíle dále. Země střední Evropy studie nehodnotí, vzhledem k propadu průmyslu v 90. letech ale budou čistými prodejci emisních povolenek, takže by prodělat neměly. Pokud se ale regulace rozšíří na domácnosti a povinná redukce emisí bude pokračovat po roce 2012, pak se zřejmě náklady nevyhnou ani zemím, jako je Česko.

Studie, pro niž výpočty modelovala firma Global Insight, vychází nedlouho před konferencí o klimatické změně v Montrealu, kde bude příští týden svět diskutovat, jak v omezování skleníkových plynů, jejichž nadměrný objem podle řady vědců vyvolává globální oteplování, postupovat po roce 2012. V tomto roce končí platnost Kjótského protokolu a na fóru se zřejmě projeví spor mezi zastánci povinného omezování emisí a příznivci dobrovolného přístupu založeného na podpoře urychlení technologického pokroku a globální spolupráci.

Stude se přiklání na stranu technologického a kooperativního přístupu. "Kooperativní globální přístup k omezování růstu emisí má větší pravděpodobnost reálného snížení emisí a obejde se bez poškozování ekonomického růstu v EU a jinde," uvedla výkonná ředitelka ICCF Margo Thorningová.

Alternativa vůči Kjótu vznikla letos z iniciativy odpůrců povinného snižování emisí v čele s USA. Země s Austrálií, Japonskem, Čínou, Indií a Jižní Koreou založila platformu Asijsko-tichomořské partnerství pro čistý rozvoj a klima. Na stranu umírněnějšího přístupu se pak k nelibosti ekologických organizací přidal i britský premiér Tony Blair. Ten minulý měsíc řekl, že chudé země jsou z řečí o snižování emisí nervózní a obávají se o svůj růst, takže svět zřejmě bude muset od kjótského režimu po roce 2012 ustoupit.

V Evropě má proti Kjótu kvůli jeho ekonomickým dopadům výhrady již i italská vláda. Tento týden podkopal snahy o centrálně řízené omezování emisí evropský soud, když uznal právo Británie měnit emisní kvóty určené Evropskou komisí.

Velké západoevropské ekonomiky by podle studie kvůli Kjótu v podstatě na rok zastavily růst. Ve světle možných hrozivých následků globálního oteplení to může vypadat jako přiměřená oběť, vědci se ale shodují, že výsledkem Kjóta bude v polovině století jen stěží zjistitelné zpomalení růstu teploty v řádu desetiny stupně Celsia. Proto je také podle zastánců omezování emisí nutné na Kjótó navázat ještě dramatičtější redukcí, jejíž náklady ale budou v odpovídajícím poměru vyšší.

Navíc bude podle ICCF výsledkem současné podoby Kjótského protokolu čistá redukce emisí evropských firem o pouhých 0,1 procenta. Jedním ze způsobů, jak si evropské podniky budou snižovat náklady na splnění emisních cílů, totiž bude přesun výroby do rozvojových zemí. Těm protokol žádné povinnosti snižovat emise neukládá. "Všechen růst se odehraje na místech jako Indie, Čína a Brazílie," řekla Thorningová a dodala, že kooperativní strategie snižování emisí by řešila i tento problém.

ICCF již přitom ve studii počítá se značným rozšířením nových čistších technologií. Také ale předpokládá, že v zájmu splnění cílů Kjóta budou muset vlády rozšířit kontrolu emisí z dosud výlučného zaměření na průmysl i na další subjekty, tedy dopravu a domácnosti. Nástrojem pro to bude nejspíše daňová politika a první návrh v tomto směru byl zveřejněn minulý týden i v Česku. Tato politika ale výrazně zdraží energii, takže cena elektřiny se v Evropě do roku 2010 zvýší v průměru o 26 procent a cena zemního plynu o 41 procent.

Někteří pozorovatelé výsledkům studie odmítají uvěřit a poukazují na to, že ICCF je zčásti financována průmyslem. "Výsledky pro Španělsko jsou velmi odlišné od jiných dosavadních studií," řekl k tomu pro BBC Bert Metz z nizozemské Agentury pro hodnocení dopadů na životní prostředí. Podle něj lze při vhodně zvolených kritériích dostat z jakékoliv studie jakékoli závěry. Podobné námitky ale jsou i proti odhadům globálního oteplování z počítačových modelů, které často překračují oficiální předpovědi OSN až dvojnásobně.

Podle ICCF přijde kvůli Kjótu o nejvíce pracovních míst Španělsko, které se v roce 2010 bude muset obejít o 611.000 příležitostí méně oproti stavu bez povinného omezování emisí. V Británii a Německu se tato roční ztráta míst bude pohybovat nad 300.000 a v Itálii nad 200.000.

Jakmile budou ekonomické škody zjevné, začnou zřejmě vlády určené cíle v redukci emisí opouštět. "Náklad protokolu vysoce překračuje jeho přínos," řekla Thorningová agentuře Bloomberg.

Odhady nákladů dosavadní podoby Kjóta pro celý svět v případě zachování kjótských závazků až do roku 2050 se v závislosti na rozsahu obchodování s emisními právy pohybují mezi půl bilionem až jedním bilionem dolarů ročně, tedy až dvěma procenty globálního HDP za rok. Poslední dostupný odhad Mezivládního panelu OSN pro změnu klimatu (IPCC) předpokládá, že celkový roční náklad globálního oteplování bude při dosud platném oficiálním rozpětí oteplení zhruba stejný, tedy rovněž 1,5 až dvě procenta světového HDP.