ECB se chystá zvýšit úrokové sazby, politici protestují

Na základě posledních vyjádření šéfa ECB Jean-Clauda Tricheta se očekává, že bankovní rada ECB na čtvrtečním zasedání zvýší základní sazbu na 2,25 procenta. Bude to první změna úroků v eurozóně za dva a půl roku, kdy banka držela sazbu na historickém minimu dvou procent.

Zvýšení sazeb naznačil guvernér ECB poprvé před zhruba dvěma týdny. "Rada ECB je připravena rozhodnout o posunu úrokových sazeb a mírném rozšíření současné úrovně intervenčních sazeb, aby vzala v úvahu riziko ohrožení cenové stability," řekl Trichet 18. listopadu na bankovní konferenci ve Frankfurtu. Minulý týden však dal najevo, že na toto zvýšení zřejmě nebude navazovat série dalších podobných kroků.

Nejdůrazněji proti plánovanému kroku ECB vystoupil předseda takzvané Euroskupiny ministrů financí eurozóny a jeden z nositelů přídomku "pan Euro" Jean-Claude Juncker. Ten v posledních dnech na různých fórech řekl, že nepovažuje zvýšení sazeb za nutné, protože nehrozí žádný znepokojivý vývoj inflace. Zdražení úvěrů by mohlo poškodit již tak slabou spotřebitelskou důvěru v eurozóně, řekl lucemburský premiér a ministr financí.

Juncker sice uznává, že hlavní ukazatel inflace roste, je to však hlavně kvůli drahé ropě, jejíž vliv je jen dočasný. Ceny ropy přitom podle něho nijak nevyvolávají druhotné dopady na růst mezd. "Cítíme, že vývoj inflace není tak znepokojující, aby vedl k růstu sazeb," řekl dnes v Evropském parlamentu s tím, že by centrální banka měla brát v úvahu politiky členských států.

Dnešními Junckerovými slovy se zaštiťují i zástupci malých a středních podniků. "Zvýšení sazeb při slabé poptávce a ekonomické stagnaci zmaří úsilí o oživení evropské ekonomiky", řekl generální sekretář asociace malých a středních firem UEAPME Hans- Werner Müller. Juncker dnes rovněž uvedl, že pokud centrální banka pokládá růst sazeb za absolutně nezbytný, je to podstatné znamení důvěry v oživování evropské ekonomiky.

Záměr zvýšit úroky zpochybnil v posledních dnech i francouzský ministr financí Thierry Breton. Podle něho teď na to není správná doba, protože hrozba zrychlení inflace neexistuje.

Z evropských politiků se naopak ECB zastal nizozemský ministr financí Gerrit Zalm. Ten své kolegy pokáral za to, že se vměšují do měnové politiky nezávislé ECB a řekl, že zvýšení sazeb by bylo projevem víry banky v ekonomickou odolnost eurozóny. Podobně se vyjádřil i evropský komisař pro měnu a ekonomiku Joaquín Almunia.

V úterý však proti brzkému zvýšení sazeb vystoupila OECD ve své pololetní zprávě o výhledu světové ekonomiky. Doporučila ECB, aby nezačala zvyšovat úrokové sazby dříve než ke konci příštího roku, protože jinak by mohla udusit počínající oživení. Země eura prý zatím nevykazují žádné známky zesilování inflace.

"Měli byste se vyhnout situaci, kdy začnete utahovat šrouby ve fázi, která se může ukázat jako předčasná," varoval eurozónu před ukvapeným zvýšením sazeb hlavní ekonom OECD Jean-Philippe Cotis. Za vhodnou dobu k zahájení růstu úroků OECD považuje až podzim 2006. "Riziko významných druhotných efektů na inflaci nepovažujeme za tak vysoké, aby opravňovalo ke zvýšení sazeb v nejbližší budoucnosti," dodala OECD. Zároveň dodala, že izolované mírné přitvrzení nebude mít na ekonomiku ani inflaci žádný vliv.

Těsnou většinou se proti zvýšení sazeb rovněž vyslovil výbor ekonomů a pozorovatelů ECB, který pro německý list Handelsblatt tvoří takzvanou stínovou bankovní radu ECB. Toto fórum doporučilo zachovat tento týden sazby beze změny poměrem hlasů 10:8. Třicítka ekonomů v anketě agentury Reuters však hodnotí pravděpodobnost čtvrtečního zvýšení sazeb na více než 90 procent.