Agentura S&P chválí ČR a uvažuje o zvýšení ratingu

"Změna výhledu se opírá o předpoklad solidního růstu ekonomiky České republiky, pro který hovoří i silný růst vývozu a příliv přímých zahraničních investic," zdůvodnila krok ratingové agentury její analytička Eileen Zhangová. "Zlepšila se i fiskální výkonnost, hlavně díky silnému růstu příjmů a rychlejšímu postupu při privatizaci," dodala.

Rating dlouhodobých závazků v místní měně agentura pro Českou republiku ponechala na stupni A, pro krátkodobé závazků má známku A-1, tedy rovněž beze změn. Podle ratingových známek se orientují zahraniční investoři a pro zemi má rating smysl ve chvíli, kdy si potřebuje půjčit peníze. Čím vyšší je rating, tím levněji si může daná země půjčovat na mezinárodních trzích.

Deficit vlády by měl být podle S&P v letošním roce pod třemi procenty hrubého domácího produktu, o což se postará hlavně hospodářský růst. Ten je silnější, než čekala sama vláda. Větší rozpočet před volbami v roce 2006 sice tuto hodnotu vrátí zpět ke čtyřem procentům, později se ale bude deficit zřejmě dál snižovat a v roce 2009 klesne pod tři procenta, předpovídá S&P.

"Pokud vláda prokáže odhodlání pokročit s ekonomickou a fiskální reformou, například v oblasti penzí a zdravotní péče, její důvěryhodnost se zlepší," uvedla Zhangová. Varovala však, že opačný efekt může mít odklon od současného směru, anebo výrazné zhoršení fiskální pozice. To by předpokládanému zvýšení ratingu s vysokou pravděpodobností zabránilo, řekla.

Ratingová agentura uvedla, že Česko by mohlo do roku 2010 splňovat všechna maastrichtská kritéria nutná k přijetí eura, ale faktickému přijetí bude prý zřejmě stát v cestě postoj politiků. Z toho důvodu by se mohl vstup do eurozóny oddálit, i když takový scénář agentura přímo nepředpovídá.

Agentura uvedla, že stav veřejných financí se bude zlepšovat, i když se vezmou v úvahu výdaje na plánovanou penzijní reformu. V důsledku toho se dluh vlády do roku 2009 zvýší pouze mírně a bude činit asi 41 procent ve vztahu k hrubému domácímu produktu. Letos klesl asi na 38 procent, ale hlavně díky příjmům z privatizace.