Příjmy Česka z EU i po novém návrhu vysoce převyšují odvody

Z předběžných propočtů vyplývá, že podle britského modelu v sedmi letech od roku 2007 bude mít ČR nárok na necelých 23 miliard eur na projekty financované ze strukturálních fondů EU a z Fondu soudržnosti. Kromě toho obdrží ve stejném období čeští zemědělci asi 3,6 miliardy eur, převážně ve formě přímých plateb, a 2,5 miliardy dotací z titulu venkovského rozvoje. Další desítky milionů by měly přijít z menších programů EU na vědu, výzkum, školství, kulturu, podnikání a podobně.

České odvody do pokladny unie se odhadují zhruba na miliardu eur ročně, takže konečná bilance by měla být asi 30 miliard eur k sedmi miliardám. Vyjádřeno v korunách to zhruba znamená zisk téměř 700 miliard, teoreticky tedy až 100 miliard ročně.

Skutečný výsledek závisí ovšem na tom, nakolik bude ČR schopna vstřebat peníze ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti, které tvoří rozhodující část příjmů. Nárok na ně není automatický, závisí na počtu a kvalitě projektů a schopnosti je administrativně zajistit. Komplikaci může přinést zásada, že 60 procent prostředků ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti má být určeno na projekty prosazující konkurenceschopnost a vytvářející pracovní místa; přesná kritéria zbývá definovat.

Pro státní rozpočet je dobrou zprávou návrh snížit národní spolufinancování projektů ze strukturálních fondů na 15 procent jejich hodnoty, podobně jako tomu je u projektů z Fondu soudržnosti, místo dosavadních průměrně 25 procent. Tuto úsporu lze těžko předem vyčíslit, protože skutečná míra spolufinancování z národních veřejných zdrojů bude záviset na povaze projektů; nejméně, tedy 15 procent, se bude doplácet na ty projekty, které nemají vytvářet zisk.

Navrhuje se také, aby se z evropských peněz hradila nevratitelná DPH u projektů uskutečněných obcemi, regiony, státem a dalšími veřejnými subjekty. ČR hodlá podle dobrého zdroje naléhat, aby DPH byla jako dosud uznatelný výdaj pro všechny projekty.

Britský návrh vychází vstříc českému požadavku, aby se na domácím spolufinancování projektů mohl podílet za přesně stanovených podmínek i soukromý kapitál. Za vstřícné gesto lze považovat zmínku o tom, že strukturální fondy EU lze využívat na projekty v bydlení.