Míra nezaměstnanosti se však nadále výrazně odlišuje v jednotlivých oblastech. Nejvíce nezaměstnaných mají okresy Most (v listopadu 20,8 procenta), Karviná (18,2), Teplice (16 procent) a Jeseník (15,3 procenta). Problémy s hledáním práce mají lidé i v Chomutově či Bruntále.
Nejméně nezaměstnaných je naopak tradičně v hlavním městě a jeho okolí - v okresech Praha-západ (2,6 procenta), Praha-východ (2,7), Praha (3,3 procenta) a Mladá Boleslav (3,6 procenta).
Meziměsíční pokles počtu nezaměstnaných zaznamenalo 41 úřadů práce, nejvíce v okresech Praha-východ, Praha, Rokycany a Brno- venkov. Ve 35 okresech naopak počet lidí bez práce stoupl. Největší nárůst byl v okresech Znojmo (o 6,1 procenta), Jeseník (o 3,6) a Cheb a Klatovy (shodně o 3,5 procenta).
Úřady práce mezi nezaměstnanými nadále registrují více žen než mužů. Ke konci listopadu evidovaly 261.766 nezaměstnaných žen, což tvoří 53,3 procenta z celkového počtu. Lidí se zdravotním postižením bylo na úřadech přihlášeno 74.128, což bylo 15,1 procenta z celkového počtu nezaměstnaných.
Absolventi škol a mladiství se v listopadu na nezaměstnanosti podíleli 8,1 procenta. Na úřadech práce jich bylo k 30. listopadu registrováno 39.513.
Úřady práce evidovaly ke konci listopadu 53.006 volných pracovních míst; na jedno pracovní místo tak nyní připadá v průměru 9,3 uchazeče. Situace se ovšem regionálně významně liší. Například v okrese Karviná se o místo uchází přibližně 65 osob. Jen o málo lepší je situace v okresech Most a Bruntál, kde na jedno volné pracovní místo připadá 40 až 50 lidí.
Harmonizovaná míra nezaměstnanosti, kterou zpracovává Eurostat pro mezinárodní srovnání, dosáhla v ČR v říjnu stejně jako v září 7,9 procenta. Průměr EU přitom činil 8,3 procenta. Vyšší nezaměstnanost než v Česku byla například v Německu, Polsku, na Slovensku či ve Francii. Nižší mají naopak například Irsko, Litva, Švédsko, Norsko či Británie.