Rusko zahájilo výstavbu prvního přímého plynovodu do Německa

Ceremoniál zahájil ruský premiér Michail Fradkov, akce se ale zúčastnili i někteří další politici, včetně německého ministra hospodářství Michaela Glose.

Podle agentury DPA má v dozorčí radě společnosti provozující budoucí plynovod (North European Gas Pipeline, NEGP) hájit zájmy německé strany přímo bývalý spolkový kancléř Gerhard Schröder, který smlouvu o stavbě plynovodu počátkem září podepsal spolu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Informoval o tom šéf představenstva Gazpromu Alexej Miller.

Německý list Berliner Zeitung dokonce minulou sobotu napsal, že Schröder by mohl být předsedou dozorčí rady. Ruská média už v uplynulých měsících spekulovala, že Schröder by po ukončení šéfování německé vládě mohl ujmout významné funkce v zázemí ruského plynárenského koncernu.

Informaci o Schröderově postu v dozorčí radě nepřímo potvrdila i jeho kancelář. "Na přání obou německých partnerů a ruského partnera je bývalý spolkový kancléř Gerhard Schröder rád ochoten převzít odpovědnost v dozorčí radě nově založené společnosti," uvedla.

Práce na novém plynovodu začínají v blízkosti města Babajevo ve Vologodské oblasti. Nový plynovod vznikne jako odnož nynějšího páteřního plynovodu, který přivádí plyn ze Sibiře. Pevninská část tedey povede z Babajeva do přístavního města Vyborg, které leží blízko Petrohradu. Tato část bude dlouhá 917 kilometrů.

Od Vyborgu začne výstavba podmořské části, jejíž délka by se měla pohybovat kolem 1200 kilometrů. Plynovod vyústí blízko města Greifswald v Německu.

Nový produktovod bude sestávat ze dvou samostatných potrubí, celková kapacita bude činit 55 miliard metrů krychlových.

Náklady na podmořskou část plynovodu by se měly pohybovat kolem čtyř miliard eur (asi 115 miliard Kč). Rusko už teď kryje spotřebu plynu v Evropě asi z jedné čtvrtiny a v Německu dokonce z jedné třetiny. Do Německa každoročně vyváží zhruba 40 miliard metrů krychlových plynu.

Trasa mimo tranzitní země znamená výhodu i pro samotné Rusko. Hlavní plynovod z Ruské federace totiž prochází přes území států, které dříve tvořily Sovětský svaz. Dnes jsou ale samostatné a už nejsou ochotny podvolit se vůli Moskvy a za tranzit požadují odměnu, nebo tranzit nejrůznějšími způsoby narušují.

Většina ruského zemního plynu a ropy prochází přes Ukrajinu. Ta má už přes rok novou vládu, která je prozápadně orientovaná a nemá zájem Rusům lacino povolovat tranzit přes své území. Rusko a Ukrajina se kvůli tranzitním poplatkům často dohadují, přestože Gazprom dává Ukrajině na nákup plynu značnou slevu.

Ceny zemního plynu se za poslední rok prudce zvýšily a vedení Gazpromu nutí Kyjev, aby za plyn z Ruska platil tržní ceny. Dnes se do sporu vložil i Putin, který řekl, že Rusko nebude ekonomiku Ukrajiny dotovat levným plynem a naznačil, že Ukrajina si už může dovolit platit za plyn více.

Přestože se výstavby plynovodu účastní i německé firmy, kontrolu nad projektem si podrží Gazprom. Uvažuje se sice o tom, že by se prací vedle firem Gazprom, E.ON a Wintershall zúčastnil i čtvrtý podnik, Gazprom ale trvá na tom, že bude mít v projektu alespoň 51 procent.