Proti původnímu ustanovení byly podle Štěcha výhrady kvůli jeho údajné kolizi s Ústavou. Možnost odborů zastavit práci byla v zákoně od roku 1993 a nikdy to prý problém nedělalo. "Odbory nikdy nezastavily celý provoz, ale pouze byl vyřazen třeba soustruh či jeřáb. Nikdy nedošlo k soudnímu sporu, ani si žádný zaměstnavatel nestěžoval," uvedla mluvčí ČMKOS Jana Kašparová.
"Přesto nemohu návrh zákoníku ani po těchto úpravách označit za zdařilý, především kvůli jeho složitému a nepřehlednému členění a nejednoznačným formulacím," prohlásil Drábek.
Štěch dnes zopakoval, že návrh zákoníku práce garantuje přijatelné a slušné podmínky pro zaměstnance, zachovává potřebná práva pro odbory a na druhou stranu prý nezhorší prostředí pro podnikání. "Zaměstnavatelům naopak dává větší prostor, aby mohli se zaměstnanci uzavírat dohody nad rámec zákona," dodal.
Sociální demokraté a komunisté v říjnu při sněmovním prvním čtení společně prosadili další projednávání vládní verze zákoníku práce. Nový zákoník ale podle opozice, menších vládních stran i zástupců zaměstnavatelů dává odborům příliš velké pravomoci, není dost liberální, a v důsledku tak zaměstnance a nezaměstnané poškodí.
Ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach ale tvrdí, že návrh liberalizaci přináší, otvírá pracovní trh a rozšiřuje hranice smluvní volnosti. Koncem listopadu na podporu vládního návrhu zákoníku práce v Praze demonstrovalo asi 30.000 odborářů.