Jednání o rozpočtu byla stěžejní a vynaložené úsilí se vyplatilo

„Tento dobrý výsledek bruselského summitu není sám sebou. Je výsledkem mnoha měsíců složitého jednání a vyjednávání, realisticky odhadnutých požadavků, ale i dobře zvolené taktiky naší vlády a diplomacie. Podílela se na něm také řada úředníků na ministerstvech, za což jim patří poděkování. Výsledné jednání o rozpočtu je důkazem, že Evropská unie jako uskupení skutečně funguje. Vynaložené úsilí se vyplatilo,“ řekl ministr pro místní rozvoj Radko Martínek. Podle jeho dalších slov tato částka představuje, pro představu, navýšení státního rozpočtu o týdenní výdělek všech lidí, který ale můžeme navíc využít investováním do rozvoje obcí a měst, průmyslu, životního prostředí, školství ve prospěch všech občanů. Získávají všichni, především však mladí lidé, protože se jim otevírají perspektivy, které donedávna měli jen občané západoevropských zemí.  

„Teprve toto jednání je pro nás pro všechny prvním hmatatelným testem a důkazem o tom, že jsme plnoprávnými členy Evropské unie. Jedním ze základních principů EU je solidarita, což je princip skutečný, nikoli deklarovaný. Jsem rád, že se nepotvrdily hrozby a strašení, že na členství v EU státy doplácí,“ dodal Martínek.

Příznivý je velký objem přidělených prostředků. Nový rozpočet významně zjednodušuje státu, obcím či neziskovým organizacím podmínky, za kterých mohou na evropské peníze dosáhnout. Například nebudou muset ze svého doplácet u projektů nevratnou daň z přidané hodnoty, čímž příjemci pomoci ušetří až osm set milionů eur. EU  bude spolufinancovat až 85 procent hodnoty projektů, zatímco dosud to bylo 75 procent. Veřejné rozpočty by tak mohly během sedmi let ušetřit až okolo 46 miliard Kč.

Zvýšený příliv peněz z unijních rozpočtů se nepochybně a docela zřetelně projeví i v hospodářském růstu ČR. „Měli bychom se však vyvarovat chyb jiných zemí, které si vypěstovaly na fondech EU jistou závislost na úkor samostatně životaschopného podnikání. ČR nemá tyto peníze zdaleka jisté, a klíčová tak bude schopnost předložit dostatek kvalitních projektů.

Co Česká republika získala:
• Česká republika bude moci v letech 2007 až 2013 získávat z Evropské unie čistý příjem až 93 miliard korun ročně.
• Výrazně se zlepšují podmínky pro čerpání unijních peněz ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti.
• Míra spolufinancování z fondů EU bude pro nové členské státy až 85 %
• Z evropských fondů bude možné hradit i nevratnou DPH za projekty, což prospěje především obcím a nevládním organizacím.
• Do roku 2010 bude možné čerpat prostředky na projekty tři roky, poté to bude opět jen dva roky (tzv. pravidlo N+2).
• V letech 2008-2009 se přehodnotí růst ekonomiky nových členských zemí a Česko může získat ještě o něco více finančních prostředků.
• Rozpočet navíc oproti původnímu návrhu vyhradil dodatečných 200 miliónů eur pro Prahu ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti.
• Z dotací bude možné hradit i projekty v oblasti bydlení.

Unie bude hospodařit s částkou téměř 862,4 mld. eur (zhruba 25 biliónů korun), tedy 1,045 procenta hrubého národního důchodu EU. Británie zvýšila původní návrh rozpočtu zhruba o 13 miliard eur a rozhodla se vzdát až 10,5 miliardy eur z vlastní slevy z příspěvků do unijní pokladny. Z toho pro ČR plyne na politiku soudržnosti 778 mld. Kč, tj. asi 111,1 mld. Kč ročně (v běžných cenách).