K rizikům udržitelnosti veřejných financí patří odklad reforem zdravotního a důchodového systému či stále dražší financování dluhu, neboť objemy úroků rostou.
Statistici rovněž uvedli, že podle vládního konvergenčního programu povede oddálení zmiňovaných reforem každoročně k dodatečným nákladům na obnovu fiskální udržitelnosti, což sníží roční růst HDP o 0,2 až 0,3 procenta. Problémy by mohlo vyvolat i snížení poptávky po dluhopisech veřejného sektoru. To by pak mohlo státu způsobit vyšší výdaje na uplatnění emisí jeho dluhu na trhu.
"Nicméně poptávka po 'českém dluhu' v letech 2000-2004 byla o 100-150 procent vyšší než nabízené objemy středně- a dlouhodobých státních dluhopisů," uvádí studie. Například loni finanční ústavy v aukcích požadovaly o 155,6 miliardy koruny vyšší objem, než kolik v nich stát nabízel. Tím se podle ČSÚ riziko poklesu zájmu o vládní cenné papíry snižuje.
Mezi rizika patří i možnost, že stát bude muset vypořádat garance, které v minulosti poskytl. Například v roce 2003 se tyto výdaje na deficitu vládního sektoru ve výši 12,5 procent HDP podílely 7,3 procentního bodu a loni to na deficitu tří procent HDP bylo zhruba 1,3 procentního bodu.
Deficit veřejných financí ovlivňuje vláda, schodek běžného účtu platební bilance je jevem závislým hlavně na trhu. Rizikem prohloubení deficitu je další propad bilance výnosů v důsledku pokračujících převodů zisků zahraničních investorů z ČR do mateřských zemích.