Experti: Ekonomika letos udrží vysoké obrátky, stát bude utrácet

Letošní vysoké tempo růstu hospodářství by mělo jen mírně zpomalit ze 4,9 na 4,6 procenta, odhadl ekonom Komerční banky Jan Vejmělek. Otěže hospodářství by měly od zahraničního obchodu částečně převzít rostoucí spotřeba domácností a investice firem.

Investicím pomůže další příliv peněz od zahraničních firem, ale i unijní fondy. Domácnosti si budou moci dovolit více utrácet díky zvyšování platů a důchodů, nižším daním, různým finančním přilepšením od politiků před volbami a lepší situaci na trhu práce.

Růst cen v letošním roce zrychlí ze dvou na necelá tři procenta, tedy zhruba polovičním tempem než mzdy. Zdražovat budou především regulované ceny elektřiny, plynu, tepla či vodného a stočného. Ceny potravin by měly zůstat stejné nebo se zvýší jen nepatrně, otazníky visí nad cenami pohonných hmot.

Zatímco politici slibují pokles míry nezaměstnanosti k sedmi procentům, experti předpovídají mírnější snížení nebo stagnaci. "Přestože nezaměstnanost může poklesnout pod úroveň osmi procent, výraznější snížení bude limitováno přetrvávajícími strukturálními problémy na trhu práce," řekla analytička ING Wholesale Banking Jana Steckerová. Výraznějšímu zkrácení front na úřadech práce brání vysoké zdanění práce, štědré sociální dávky a velkorysý zákoník práce.

Zhoršení letos ekonomové očekávají u hospodaření státu. Zatímco loni rozpočet dopadl překvapivě dobře díky rychlému růstu ekonomiky, pomalému čerpání peněz z evropských fondů a odkladu investic kvůli pozdnímu přijetí zákona o veřejných zakázkách, ve volebním roce by mohl deficit podle tisku činit až 100 miliard Kč, o mnoho desítek miliard více než letos. Vláda slíbila, že v příštím roce rozdá až 42 miliard korun na různých sociálních dávkách.

Zahraniční obchod letos ještě zvýrazní svůj loňský první přebytek, a to především díky automobilovému průmyslu. "Exportní schopnost české ekonomiky je velkým pozitivem a silnou stránkou ekonomiky, kdy se příznivě projevuje předchozích příliv zahraničních investic," řekl analytik společnosti Atlantik FT Petr Sklenář s tím, že přebytek by mohl dosáhnout 50 miliard Kč.

Koruna by měla pokračovat v posilování, ale pomaleji než loni. Pro konec roku předpovídá například společnost Next Finance kurz kolem 27,90 Kč/EUR; Komerční banka očekává téměř stagnaci a kurz 29 korun za euro. Centrální banka podle expertů přistoupí ke dvojímu zvýšení úrokových sazeb, které by tak v prosinci měly činit 2,5 procenta. K dolaru ekonomové očekávají spíše oslabení, možný prý je i přechodný propad k 27 Kč/USD.

Rovněž akcie by měly letos výrazně přibrzdit svůj rozlet. Po loňském růstu zhruba o 43 procent by měly cenné papíry letos přidat zhruba desetinu. Nejvíce nadějí se vkládá do telekomunikací či finančních ústavů; proti minulému roku by měly být obecně atraktivnější vyplácené dividendy.

Rizikem pro finanční trhy budou výsledky parlamentních voleb nejen u nás, ale i na Slovensku a v Maďarsku. Investoři se obávají nejednoznačných výsledků, které by tak mohly vést k oslabení měny. Obecně budou volby podle Sklenáře znamenat další zmrazení a odsunutí reforem penzijního systému, zdravotnictví, sociálních dávek či trhu práce, a to navzdory tomu, že o nezbytnosti těchto reforem již nikdo nepochybuje.