"Tak náhlý krok vytváří nejistotu v energetickém sektoru v regionu a vyvolává závažné otázky týkající se využívání energie k vyvíjení politického tlaku," uvedl mluvčí amerického ministerstva zahraničí Sean McCormack.
"Jelikož jsme hovořili jak s Ruskem, tak s Ukrajinou, podporujeme posun směrem k tržnímu určování cen energií, ale domníváme se, že taková změna může být zavedena časem, a ne náhle a jednostranně," prohlásil McCormack.
Ruský plynárenský gigant Gazprom v neděli zastavil dodávky údajně proto, že Ukrajina odmítla přistoupit na novou dohodu o cenách plynu.
Gazprom chce, aby Ukrajina platila západoevropskou cenu 230 dolarů za 1000 kubíků místo nynějších 50 dolarů. Přitom s Kyjevem uzavřel pětiletou dohodu v roce 2004 a Bělorusku tento týden dal v nové dohodě cenu 47 dolarů. To podle pozorovatelů ukazuje na politické motivy, související s napětím mezi oběma zeměmi po nástupu prozápadního ukrajinského prezidenta Viktora Juščenka.
Krok Gazpromu dopadl i na další země, například dodávky plynu přes Ukrajinu do Maďarska klesly o čtvrtinu, Polsko oznámilo pokles o 14 procent, Rakousko o 18 procent. Český dovozce RWE Transgas uvedl, že dodávky do Česka neklesly.
Ministři energetiky Německa, Francie, Itálie a Rakouska v neděli ve společném dopise vyzvali Moskvu a Kyjev, aby navzdory vzájemnému sporu zajistily stabilní dodávky plynu do Evropské unie, která vyjádřila znepokojení. Sporem se budou ve středu 4. ledna zabývat energetičtí činitelé členských zemí.