"Cestou, tedy alternativou komunismu, pro většinu lidí u nás tehdy nebyl kapitalismus," řekl Klaus s tím, že dnes už se to zdá téměř nepochopitelné. Byly prý hledány a byly propagovány různé utopické třetí cesty. Místo snahy o zásadní přeměnu hospodářství prý řada lidí navrhovala prohloubení perestrojky, obávala se prodeje národního stříbra a vysmívala se pojmu národní zájmy.
"Byla to nevíra v trh a naopak víra v osvícené ekonomické centrum, které bude s internetem v ruce a populárními manažerskými brožurkami 'Jak řídit ekonomiku... a nás všechny' moudře organizovat," řekl a dodal, že řada z tehdejších jeho obav začíná být dnes znovu aktuální.
Střet o další směřování státu podle něj nebyl veden mezi reformátory a obhájci starých pořádků. Komunističtí politici prý dobře věděli o své prohře. Systémové změny podle Klause ohrožovali reformní komunisté vyloučení ze strany v 60. letech a disidenti z kulturní a intelektuální sféry. V první skupině zmínil Miloše Zemana, Valtra Komárka, Zdeňka Jičínského či Miroslava Grégra, u druhé Václava Havla, Jiřího Dienstbiera a Petra Pitharta.
Odpůrci tržního hospodářství a parlamentní demokracie chtěli podle Klause vytvořit něco nového. "Svět měla řídit skupina vyvolených, do které by patřili oni sami spolu s Rollling Stones a Billem Gatesem," poznamenal Klaus.
Na počátku roku uplynulo 15 let od ostrého startu ekonomické transformace tehdejšího Československa. Vláda tehdy musela uvolnit ceny, zkrotit inflaci, privatizovat velké množství společností či liberalizovat zahraniční obchod.