Reakce Ministerstva financí na výroky poslance Vlastimila Tlustého v rozhovoru pro rozhlasovou stanici BBC dne 22.12.2005

Poslanec Tlustý v rozhovoru mj. uvedl, že „ČR do Bruselu poslala výrazně více než kolik odsud získala zpátky“. Ve skutečnosti Česká republika z evropského rozpočtu v roce 2005 získala 31,3 miliardy Kč a do rozpočtu EU zaplatila 30,7 miliardy Kč. Je tedy v mírně aktivní bilanci a v pozici tzv. čistého příjemce.  

Poslanec Tlustý se mýlil i v tom, kolik bylo očekáváno, že ČR z evropských fondů dostane. Podle jeho vyjádření to mělo být 62,6 miliardy s tím, že ve skutečnosti jich bylo čerpáno 850 milionů, tj. asi 1,3 procenta. Ministerstvo financí na základě metodiky používané Evropskou komisí ve skutečnosti očekávalo v roce 2005 příjem prostředků ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti ve výši 11 miliard Kč. Ze strukturálních fondů ČR získala 4 miliardy korun a z Fondu soudržnosti 2,2 miliardy Kč. Objem čerpání by mohl být pochopitelně vyšší. Velké množství projektů je ovšem ve fázi realizace a další byly už schváleny, a to dává předpoklad k urychlenému čerpání v nadcházejícím období. V obdobné situaci se nachází i většina nových členských států a staré členské státy si touto zkušeností prošly v letech 2000 – 2002. 

Podle slov poslance Tlustého „pan premiér Paroubek natěšil národ na nějakých 90 miliard, které mají přijít.“ „Myslím“, uvedl, „že zapomíná národu sdělovat za prvé, že tam napřed více než třetinu z toho musíme poslat, pak zapomíná sdělovat, že si musíme připlatit a hlavně zapomíná sdělovat, kolik toho nakonec opravdu přijde.“

Těchto zmiňovaných devadesát miliard se týká tzv. čisté pozice, tedy peněz, které bude mít ČR k dispozici už očištěné o to, co do evropského rozpočtu odvede. Je pravdou, že tu část celkových příjmů, která přijde ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti, bude muset ČR spolufinancovat. Podmínky čerpání vyjednané dne 16. prosince 2005 na summitu v Bruselu jsou však z hlediska spolufinancování pro ČR mnohem výhodnější než podmínky platné v tomto období, neboť bude postačovat, aby z českých prostředků bylo vynaloženo pouhých 15 procent z celkových nákladů projektu na rozdíl od dosud platných 25 procent. Těchto 90 miliard Kč bude pro ČR připraveno, ale to, zda je ČR skutečně vyčerpá, bude záležet na dostatečném počtu kvalitních projektů.         
  
Vlastimil Tlustý v rozhovoru tak použil některá čísla, ovšem neuvedl, čeho se tato čísla týkají.  Prostředky z rozpočtu EU totiž nejsou jen strukturální fondy a Fond soudržnosti, ale také prostředky na zemědělství, rozvoj venkova, podporu vzdělávání, kultury, vědy a výzkumu a další.

Nad rámec těchto prostředků s cílem zajistit, aby ČR byla i v přechodném období let 2004 – 2006 čistým příjemcem, si ČR v rámci přístupových jednání v Kodani v prosinci 2002 vyjednala tzv. rozpočtové kompenzace, tedy peníze, které plynou přímo do státního rozpočtu a ČR si může sama zvolit, k jakému účelu je využije.

Čerpání strukturálních prostředků probíhá tak, že konečný příjemce nejprve zrealizuje celý nebo část projektu, ten mu je následně proplacen z evropských prostředků. Teprve poté, co je ukončen a proplacen větší počet projektů, žádá ČR o jejich souhrnné proplacení z Bruselu. Na průběžné proplácení žádostí od konečných příjemců má ČR k dispozici tzv. zálohovou platbu.

U strukturálních prostředků je třeba rozlišovat alokace a skutečný objem čerpání. Skutečné čerpání vyjadřuje objem prostředků, které jsou proplaceny konečným příjemcům poté, co zrealizovali určitý projekt. Naopak alokace představují prostředky, které má daná země k dispozici (buď na jeden rok nebo na určité období). Strukturální prostředky jsou čerpány v delším obdobím, než v samotném roce, na který je přidělena alokace (u strukturálních fondů jsou to maximálně dva následující roky, poté alokace „propadá“; u Fondu soudržnosti toto pravidlo zatím neplatí).
Rozdíl mezi výší alokace a skutečným čerpáním je způsoben časovým zpožděním daným dobou nutnou na přípravu a realizaci samotného projektu a na jeho „vyúčtování“. Zvláště na počátku období je čerpání pomalé, neboť je nutné nastavit celý systém administrace fondů, od informování potenciálních příjemců, přes proces schvalování projektů, vydávání rozhodnutí o poskytnutí dotace až po proplácení výdajů a zajištění kontrol řádného použití prostředků.