Počet podnikatelů loni klesl o 35.000 na 911.000

Pokles počtu podnikatelů na počátku roku byl podle některých ekonomických expertů spíše administrativní záležitostí než odrazem špatných podnikatelských podmínek v Česku. Zástupci podnikatelů se ale domnívají, že za pokles mohla zejména daňová úprava, která zavedla takzvanou minimální daň.

Loňský rok byl zřejmě ve znamení vracení živnostenských oprávnění těmi, kteří je využívali příležitostně vedle svého hlavního zaměstnání, a již neakceptovali rostoucí povinné odvody, řekl analytik HVB Bank Pavel Sobíšek. Naopak se ukázalo, že pokles počtu živnostníků nevedl k dlouhodobějšímu náporu na úřady práce. "Ti, kdo jsou ochotni podnikat, což vyžaduje určitou odvahu, nebývají pasivními příjemci dávek v nezaměstnanosti," dodal.

Úbytek podnikatelů se týká především malého a středního podnikání, velké podniky relativně prosperují, míní prezident Hospodářské komory Jaromír Drábek. V okolních zemích si prý dobře uvědomují, že menší firmy zajišťují stabilitu podnikatelského prostředí, protože ty nepodléhají hospodářským cyklům, a zároveň vytvářejí přes 50 procent pracovních míst. "U nás se malým a středním firmám takového ohodnocení nedostává, jejich význam bývá podhodnocován, alespoň měřeno optikou jejich podpory," podotkl.

Ministerstvo financí tvrdí, že minimální daň podnikatele nijak neohrožuje. Končící podnikatelé jsou prý vesměs lidé, kteří pouze vlastnili živnostenské oprávnění, ale ve skutečnosti nepodnikali. Pro finanční úřady je v praxi obtížné odhalit podvody, a to zejména při platbách v hotovosti. Minimální daň tak údajně státu pomáhá získat daně právě od té skupiny živnostníků, která zatajuje své příjmy.

Sobíšek letos předpokládá stabilizaci počtu podnikatelů. Rostoucí povinné odvody podle něj na jedné straně některé živnostníky odradí od pokračování samostatně výdělečné činnosti, rostoucí ekonomika na druhé straně bude prý ale vytvářet k podnikání nové příležitosti.

Živnostníci očekávají, že jejich stavy budou řídnout i letos. Vedle minimální daně a vyššího sociálního a zdravotního pojištění kritizují hlavně povinnost platit zaměstnancům prvních 14 dnů nemocenskou místo státu. Resort financí tvrdí, že opatření bude vyváženo snížením sociálních odvodů. Podle Hospodářské komory to přesto může ohrozit existenci některých malých podniků, například v době chřipkové epidemie.

Podmínky pro podnikání zlepší v tomto roce zejména novela zákona o dani z příjmu, jež mimo jiné zvyšuje živnostníkům výdajové paušály. Podnikatelé, kterým letos klesnou daně, by se měli dočkat také omezení byrokracie a při konkurzu lepšího postavení v roli věřitele. "Celkový rámec podmínek pro podnikání v Česku není nijak příznivý a zlepšování dnešního stavu je jen velmi pozvolné," poznamenal nicméně Drábek.