Základní nezdanitelná částka je ze zemí OECD nejvyšší v Norsku

Míra zdanění příjmů občanů je ve vyspělých zemích světa velmi rozdílná. Výši daně ovlivňuje nejenom samotná sazba daně z příjmů fyzických osob, ale i nastavení odpočitatelných položek. Základní nezdanitelná položka se přitom liší od jednotek procent do poloviny hrubé mzdy, uvedl analytik Měšec.cz Petr Gola.

Nejvíce ze své hrubé mzdy na všech povinných odvodech, kam patří daň z příjmů fyzických osob, sociální pojištění a zdravotní pojištění, do státní pokladny odvedou Belgičané. Naopak nejméně se hrubá mzda od čisté mzdy liší na výplatní pásce v Irsku. Základní nezdanitelná položka je od 119 eur v Mexiku po 10.840 eur v Norsku. V Česku činí 1307 eur (38.040 Kč).

V Česku se daňová povinnost vypočítává ze zdanitelná mzdy. Když se od hrubé mzdy odečte pojistné vznikne dílčí základ daně. Od něj se odečte nezdanitelná část základu daně a zůstane zdanitelná mzda. Poté stačí odečíst daň a vyjde čistá mzda. Mimo základní nezdanitelné položky na poplatníka patřily v Česku pro rok 2005 mezi další nezdanitelné položky mimo jiné odpočet na manželku, invalidita, odpočet studenta, úroky z úvěru na bydlení, příspěvky na penzijní pojištění či pojistné na soukromé životní pojištění. K jejich uznání je ale nutné splnit zákonné podmínky. Od tohoto roku budou nezdanitelné částky nahrazeny slevami na dani.