Ani Češi ovšem ve všech ohledech "nezáří". Celých 19 procent domácností si nemůže například každý druhý den dovolit k jídlu maso či rybu. Na Slovensku je tento počet sice opět vyšší, ale obě země jsou v tomto ohledu výrazně podprůměrné. Ve starých členských zemí EU se počet rodin, které nemohou z finančních důvodů jíst maso a ryby, pohybuje jen kolem jednotek procent. Nejhůře jsou na tom obyvatelé Bulharska a Rumunska, které mají do EU vstoupit v roce 2007 a kde se s chudým jídelníčkem musí smířit zhruba polovina domácností.
Eurostat se ale ve svém průzkumu zaměřil i na kvalitu bydlení, z níž vyplývá, že obyvatelé ČR jsou se svými byty poměrně spokojeni. Na hnijící okna a dveře si stěžuje jen šest procent českých rodin a na nejrůznější netěsnosti a vlhké zdi zhruba 13 procent. Slovensko si vede hůře; s ČR se může měřit ve statistikách splachovacích záchodů, které nemá zhruba pět procent českých rodin a sedm procent slovenských. Nejlépe dopadlo Lucembursko, kde prakticky neexistují domácnosti bez splachovacích záchodů a sprch.
Bohatství rodin však v současnosti neurčuje jen kvalita bydlení a dostatek stravy, ale například i velikost, popřípadě absence vozového parku. Podle evropského statistického úřadu si auto nemůže dovolit 19 procent českých rodin, 29 procent slovenských a jen jedno procento domácností z Lucemburska. Ze statistiky se však dají vysledovat zvláštní jevy. Zatímco 57 procent Bulharů si nemůže dovolit příliš masa a 55 procent nemůže vytopit byt na dostatečnou pokojovou teplotu, jen 39 procent rodin si nemůže dovolit auto.