ČS: Spotřebitelské úvěry loni rostly o 30 pct

Podle hlavního ekonoma České spořitelny Viktora Kotlána si Češi na koupi počítačů, elektroniky, vybavení domácností, mobilů a dalšího spotřebního zboží půjčují stále výrazně méně než obyvatelé západní Evropy. Zatímco v eurozóně tvoří spotřebitelské úvěry necelých sedm procent HDP a v USA to je 17 procent, v ČR je to pouze 2,41 procenta.

Domácnosti si tak podle Kotlána mohou při svých platech dovolit i vyšší dluhy. Potvrzuje to prý také platební morálka dlužníků, která se i přes rozmach úvěrů zlepšuje. Zatímco počátkem roku 2004 činil podíl vysoce rizikových úvěrů v České spořitelně téměř šest procent, nyní dosahuje přibližně 3,7 procenta, uvedl ředitel odboru úvěrových rizik banky Pavel Voříšek.

Údaje za celý trh však hovoří o tom, že své dluhy nesplácí přibližně osm až deset procent dlužníků. Rozdíl ve statistice zaráží i experty České spořitelny. Svůj výrazně nižší podíl nesplácených úvěrů vysvětlují přísnými nároky na poskytnutí půjčky a lepší znalostí klientů, kteří u banky využívají řadu dalších služeb.

Při žádosti o úvěr banka posuzuje především příjem zájemce, jeho případné další dluhy či dosavadní platební morálku. Žadatel musí splnit především takzvaná "K.O. kritéria," bez nichž nemá na půjčku nárok. Podíl rovnou odmítnutých klientů prý činí kolem 15 procent.

Případy falšování příjmů či dokladů jsou údajně vzácné. Pokusů o zatajení dalších dluhů podle ředitele odboru úvěrových obchodů výrazně ubylo poté, co začal fungovat bankovní registr. V něm si banky vyměňují informace o svých dlužnících. Za několik dnů by se tato databáze měla propojit s nebankovním registrem a banky se tak dozvědí i o dluzích, které mají jejich klienti u různých splátkových společností.

Na život na dluh si podle Kotlána zvyká stále více Čechů. Trh spotřebitelských úvěrů tak nadále poroste, ale mírněji než loni. Dlouhodobě by měl zpomalit pod deset procent, tedy k průměru EU. Postupně by kvůli rostoucí konkurenci mohly klesat i úroky, které se dnes u nezajištěné krátkodobé půjčky pohybují kolem 13 procent a u kontokorentu kolem 16 procent.

Čím dál větší roli prý bude hrát cyklus ekonomiky. Zatímco nyní hospodářství svižně roste, úrokové sazby jsou nízké a lidé se nebojí zadlužovat, v případě recese, vyšší inflace či dražších úroků by zájem o koupi věcí na splátky mohl ochabnout.