Náklady i nároky vysokoškoláků

Téma týdne: Chystáme se na studia po střední škole

Školné, kolejné, stravné. To je výčet jen některých nákladů, které se dotknou každého vysokoškoláka. Nemá-li student rodiče s vyšším příjmem, kteří jsou ochotni jej podporovat, pokrytí nezbytných nákladů není vždy jednoduché. Jedním z řešení mohou být různá stipendia. S čím tedy musí každý vysokoškolák počítat a o co může zažádat?

Školné
Výši celkových nákladů na studium výrazně ovlivňuje skutečnost, zda je vybraný vzdělávací institut součástí veřejného systému nebo zda jde o soukromou vysokou školu. Zatímco na soukromých školách je stanoveno školné v řádu několika tisíc korun ročně (30 000 Kč a více), veřejné vysoké školy školné nepožadují. Otázka zavedení školného na veřejných vysokých školách byla, je a bude vždy předmětem sporů a bude mít své zastánce i odpůrce. Přestože se na začátku loňského roku uvažovalo o jeho zavedení, snaha některých senátorů nebyla vyslyšena. Po bouřlivé debatě byl tento návrh poslanci zamítnut a studium tak zůstává bezplatné.

Stipendia
Vysoká škola může poskytnout svým studentům 3 základní typy stipendií:

• Sociální - Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vypracovalo novelu vysokoškolského zákona, ve kterém se objevil návrh na zavedení celostátních stipendií pro sociálně slabé studenty vysokých škol. Tato novela byla podle slov tiskového odboru ministerstva schválena a nabyla účinnosti 1. ledna 2006. Od nového roku tak mohou sociální stipendia po dobu deseti měsíců v roce pobírat studenti z těch rodin, jejichž příjem nedosahuje 1,1násobek životního minima. O přidělení stipendia nerozhoduje typ studia, ale pouze sociální situace rodin. Příspěvek ve výši 1 600 korun měsíčně by mělo od začátku letošního roku dostávat zhruba 13 000 studentů. O příspěvek mohou studenti žádat prostřednictvím svých škol.
• Prospěchové – rozhodnutí o jeho vyplácení či nevyplácení je v kompetenci každé školy. Studenti, kteří chtějí získat toto stipendium, musí splnit vysokou školou stanovené podmínky. Tou základní, jak již samotný název napovídá, je prospěch studenta. Nárok na něj získávají zpravidla premianti ročníku, jelikož průměr známek nesmí překročit školou stanovenou hranici dosahující či pohybující se těsně nad 1,0. Výše prospěchového stipendia může být značně odlišná, může se pohybovat od pár stokorun až po několik tisíc za rok.
• Ubytovací – známé také pod termínem kolejné. I v tomto případě, stejně jako u prospěchových stipendií, o jeho přidělení rozhoduje škola na základě podané žádosti. Jeho výše však nezávisí pouze na samotné instituci, ale i na postoji ministerstva. To na základě svých postupů a metod stanoví výši „ubytovací“ dotace, na kterou má vysoká škola nárok. O jejím přerozdělení, tj. kdo má či nemá na kolejné nárok a v jaké výši, však již rozhoduje samotná škola. Obvykle se jedná o několik stokorun měsíčně.

Stravné
Oblíbeným místem vysokoškolských studentů, kde mohou zahnat hlad a načerpat nových sil, je menza. Většinou jde o samoobslužnou restauraci, kde si studenti příslušné školy mohou vybrat z nabídky několika teplých jídel (popř. zakoupit bagety) za zvýhodněnou cenu. Kolik studenti za jídlo zaplatí, záleží na škole a její velkorysosti, tj. kolik je ochotna přispívat a dotovat provoz jídelny. Platit je možné stravovací kartou, v hotovosti, popř. stravenkami.

Další finanční tipy a triky naleznete na http://www.finance.cz/aktuality.