Pracovní trhy většiny starých zemí EU zůstanou pro Čechy uzavřeny

Z vyjádření diplomatických představitelů zemí "patnáctky" v Bruselu vyplývá, že o otevření pracovního trhu pro občany z ČR, Slovenska, Polska, Maďarska, Slovinska, Estonska, Lotyšska a Litvy vážně uvažuje pouze Finsko. Španělsko a Portugalsko popírají spekulace z posledních dní o změně postoje a zdůrazňují, že vnitrostátní debata o této věci ještě ani nezačala. V Bruselu se uvažovalo o tom, že by se tyto tři země mohly připojit k Británii, Irsku a Švédsku, které umožňují zaměstnávat lidi z nových zemí od začátku.

Rakousko a Německo jako jediné sdělily jasně a oficiálně, že budou v režimu omezeného pohybu pracovních sil vůči nováčkům pokračovat. Ke stejnému rozhodnutí se zcela jasně schyluje ve Francii, dosti pravděpodobně v Řecku a v Itálii. Belgie, Nizozemsko, Dánsko a Lucembursko chtějí napřed vyhodnotit dopadové studie a poradit se sociálními partnery, než sdělí konečné stanovisko. Ani v jednom případě však nepanuje z pohledu nových členských zemí optimismus.

"Situace na francouzském pracovním trhu se zlepšuje, stále však není optimální. Směřujeme podle všeho k prodloužení přechodného období o tři roky," řekl ČTK mluvčí francouzského zastoupení při EU Nicolas de la Grandeville.

Řecký mluvčí Vasilis Kapetanjanis poukázal na masovou přítomnost ilegálních zahraničních pracovníků na domácím trhu a na vysokou nezaměstnanost. "Pro vládu by bylo obtížné nyní zmírnit podmínky pro nové země," uvedl. Uvažuje se jedině o snazším vydávání pracovních povolení pro sezónní pracovníky, což by se mělo týkat převážně Bulharů po jejich vstupu do EU.

Podle nizozemského mluvčího Fritse Kempermana čeká Haag na studii o vlivu dosavadního přechodného období na domácí pracovní trh. "Rozhodující slovo bude mít ovšem parlament, který je velmi opatrný. Šance na změnu vypadají bledě," vyložil s poukazem na "skepsi" vůči EU, kterou odhalilo loňské referendum, při němž Nizozemci odmítli euroústavu.

Dánská vláda se bude radit s odbory a rozhodne se v březnu, uvedl mluvčí Lars Levy. Bývalý premiér, dnes europoslanec Poul Nyrup Rasmussen však ČTK řekl, že neočekává změnu, protože si ji nepřeje jeden z koaličních partnerů v dnešní pravicové vládě.

V Belgii se podle mluvčí ministerstva vnitra Laury Abrahamsové bude v únoru jednat s odbory, zaměstnavateli i se zprostředkovatelnami práce. Vláda se podle ní opře také o dopadovou studii, kterou nechala vypracovat. "Je cítit vůle trh otevřít, ale ne bez podmínek a bez ochranných mechanismů," uvedla.

Podle španělského mluvčího Augustína Machía "nedošlo k žádné změně postoje"; portugalská mluvčí Maria Fonseková odkázala na období po prezidentských volbách. "Je to velmi politická věc," uvedla.

Všichni čekají na zprávu eurokomisaře Vladimíra Špidly, která bude zveřejněna 8. února. Na konkrétních důkazech a číslech zhodnotí pozitivně zkušenost Británie, Irska a Švédska a poukáže na nevýhody, které přináší pokračování v omezeném režimu. Připomene, že volný pohyb osob je jednou ze základních svobod, na kterých je EU postavena, a vyzve ostatní staré členské státy, aby se důkladně zamyslely, než přechodné období prodlouží.

Přístupová smlouva z roku 2004 dává starým zemím právo neumožnit volný přístup na své trhy pracovníkům z nových států dva roky po vstupu a prodloužit toto omezení bez udání důvodů o další tři roky; rozhodnutí stačí sdělit Evropské komisi do 1. května. V restrikcích lze pokračovat ještě dva roky po roce 2009, tehdy však už bude třeba uvést pádné důvody.