Rakouský kompromis o DPH je podle Grassera poslední možností

Ministr Sobotka v pondělí v Praze řekl, že pokud zůstane rakouský návrh beze změn, je připraven tento návrh vetovat. S uvedeným návrhem nesouhlasí například ani Polsko.

ČR má nyní v rámci EU povolenou sníženou sazbu DPH na výstavbu a opravu bytů a domů a na vytápění domácností jen do konce roku 2007. Na zasedáních ministrů financí se ale již déle diskutuje prodloužení této výjimky až do roku 2015, rakouský návrh však s žádným prodloužením nepočítá. ČR by tak musela již za dva roky zvýšit sazbu DPH z pěti na 19 procent, což by mohlo výrazně zdražit bytovou výstavbu a náklady bydlení.

"Každý by se měl dvakrát zamyslet, než vyřkne veto," řekl Grasser novinářům, když přicházel na dnešní schůzku ministrů financí EU. Zdůraznil, že navržený projekt je poslední šancí ke kompromisu o sporných snížených sazbách DPH v EU. "Pokud nenajdeme řešení, bude s tím konec," uvedl.

Rakušané z titulu předsedy EU navrhli prodloužit do roku 2010 sníženou sazbu DPH pouze ze služeb náročných na lidskou práci, které využívají především staré členské státy; platnost této výjimky vypršela na konci loňského roku. Nevyslyšeli naopak přání nových členských států, které žádaly o prodloužení přechodných období, umožňujících nižší sazbu DPH na různé služby a zboží, která vyprší vesměs na konci roku 2007.

Češi by tak mohli do konce roku 2010 dálo uplatňovat pětiprocentní DPH pouze na opravy a renovace bytů, protože tato činnost spadá také pod pojem "služby náročné na práci" a stejné zacházení je tudíž nabízeno i ostatním.

Podobně jako Česku se návrh nelíbí Polsku, Maďarsku a Lotyšsku. Slovensko a Estonsko nezajímá, protože uplatňují jednotnou rovnou daňovou sazbu na všechny činnosti.

Návrh nevychází vstříc ani Francii, která žádala sníženou sazbu na restaurační služby, což odmítá především Německo. Francouzský prezident Jacques Chirac po pondělním setkání s německou kancléřkou Angelou Merkelovou naznačil, že by Paříž mohla přestat na tomto požadavku trvat.

Podle evropského práva zatěžují členské státy zboží a služby daní z přidané hodnoty, která je minimálně patnáctiprocentní. ČR si zvolila sazbu 19 procent. Sníženou, nejméně pětiprocentní sazbu mohou státy použít pro zboží a služby vyjmenované na zvláštním seznamu. Krom toho existuje řada individuálních výjimek, například těch, které si nováčkové vyjednali v přístupové smlouvě.