Rumunsko: nejdynamičtější bankovní trh světa

Na rumunském bankovním trhu v současnosti dochází tu k největším privatizacím v historii postkomunistické Evropy, fúze střídá fúzi, banky mění vlastníky i jména, expandují s nevídanou rychlostí  a vzájemně se pohlcují v dravém tempu. Za poslední dva roky se objem prostředků kolujících v bankovním systému téměř zdvojnásobil a rumunský bankovní trh se v nárůstu aktiv stal lídrem východoevropského regionu. Přispěly k tomu solidní makroekonomické podmínky této geopoliticky významné země, padající inflace, rostoucí HDP, stoupající mzdy, vysoké přímé investice a především velká očekávání. Důvodů, proč se o Rumunsko zajímají přední zahraniční banky nejen z Evropy, je však víc: úspěšné a transparentní privatizační procesy, nízká úroveň úspor, miliony nebankovních klientů a blížící se vstup do EU.

Největší banka země, Banka Comerciala Romana (BCR), byla koncem roku úspěšně privatizována, když kontrolní balík akcii za 3,75 miliardy eur převzala rakouská Erste Group.  Z  dvoukolového tendru vypadli jiní a silnější kandidáti jako Deutsche Bank, Dexia nebo BNP Paribas. Zatímco boj o BCR potvrdil, ze rumunský bankovní trh je pro evropské banky strategický, formálně bezchybná privatizace zvýšila jeho důvěryhodnost a posílila zájem dalších zahraničních hráčů. Kromě zaplacení 2,2 miliardy eur, však Erste nyní čeká těžká restrukturalizace této gigantické státní instituce se čtyřmi miliony klientů, dvanácti tisíci zaměstnanci, čtvrtinovým tržním podílem a 370 pobočkami. Náklady integrace do Erste Groupe jsou v příštích třech letech odhadovány na 100 milionů euro.

Francouzská Societé Generale, jíž patří Banca Romaneasca pentru Dezvoltare (BRD), má se svou ambiciózní rumunskou institucí neskromné plány. I proto bude letošek pro BRD rušným a budovatelským rokem. V situaci, kdy počet poboček dosáhl 330, oznámilo vedení, že má v úmyslu otevřít dalších 200. Cílem francouzských majitelů BRD je za příští dva roky disponovat sítí 530 poboček, což by z územní infrastruktury BRD učinilo druhou nejrozsáhlejší bankovní síť v zemi a zahájilo by tak tažení BRD na trůn rumunského bankovnictví. Na letošním programu je dokonce spuštění soukromého televizního kanálu, prvního svého druhu v jihovýchodní Evropě, který bude informoval klienty o službách banky a jejích produktech. BRD si v současnosti drží portfolium 1,7 milionu klientů a 5,2 miliard euro v aktivech. V minulém roce dosáhl čistý zisk BRD téměř 140 milionů eur.

Třetí banka trhu, Raiffeisenbank, řízená sebevědomým bankéřem Van Groningenem, spatřuje v roce 2006 především rok příležitostí. Zatímco Erste bude mít plné ruce práce s restrukturalizaci, stejně jako čtvrtá banka trhu, HVB–Tiriac Bank, která fúzovala s italským Unicreditem, Raiffeisenbank se hodlá soustředit na růst. Cílem je dosáhnout 10-12 procentní tržní podíl. Podaří-li se však Rakušanům zvítězit v tendru na státní spořitelnu CEC, což vehementně deklarují jako velkou šanci, mohly by rumunské odnoži Raiffeisen začít velké časy. Loni aktiva rumunské Raiffeisenky narostla o 38,5 procenta oproti roku předloňskému, byla založena divize asset managementu a společnost Credex, poskytující spotřební úvěry.

CEC je poslední velká banka, která bude privatizována. Co se týče teritoriálního rozsahu, nemá se 1400 pobočkami konkurenci. Součet filiálek všech ostatních bank v Rumunsku dnes dosáhnou sotva tří čtvrtin tohoto počtu. CEC je jedinou bankou, která  se od svého založení v roce 1864 bez přerušení soustředí na bankovní služby fyzickým osobám a má extenzívní zastoupení po celém rumunském území. Jedná se však o těžkopádnou instituci, která nepochybně spolyká ohromné investice, než se přizpůsobí trhu a dokáže nést odpovídající zisky. I přes portfolio dvou milionů klientů jí chybí moderní infrastruktura, efektivní řízení a moderní know-how. Privatizační proces právě probíhá. Ve hře je sedm zájemců: maďarská OTP Bank, Erste, Národní Řecká Banka, italská Monte dei Paschi, belgická Dexia, řecká EFG Eurobank a Raiffeisenbank. Výsledky prvního kola by měly být veřejně oznámeny začátkem  února. Proslýchá se však, že vláda je s výší nabídek silně nespokojena, což může vyústit v odklad privatizace. Obecně se předpokládaly nabídky mezi 600 – 700 miliony eur, vládní reakce však naznačují, že stávající návrhy se pohybují v řádu 300 až 400 milionů eur. V případě, že privatizace bude úspěšně dokončena, bude v rukou zahraničních vlastníků 9 z 10 největších rumunských bank. Poslední banka, kterou si stát drží, je Eximbank s jednoprocentním tržním podílem.

Změny a majetkové přesuny v menších bankách jsou však v období před vstupem do EU prakticky na týdenním pořádku dokazujíc tvrzení některých analytiků, že rumunské bankovnictví je jedním z nejdynamičtějších bankovních trhů světa.

Alpha bank, druhá největší řecká banka, oznámila na rok 2006 plán masivní expanze do jižní Evropy, kde by chtěla mít 10 % podíl. Mimo Řecko dnes drží 176 poboček a tento počet by Řekové chtěli ztrojnásobit.

Další řecká finanční skupina, EFG Eurobank, která v roce 2003 akvírovala Bancpost, očekává letos zisk 20 milionu eur a posílení pozice na trhu. Loni se i díky náročné restrukturalizaci propadla do ztráty 12,5 milionu eur a propustila více než půl tisíce zaměstnanců.

Třetí řecká banka v Rumunsku, Piraeus Bank, oznámila zahájení odvážného investičního plánu ve výši 40 milionů eur, jehož cílem je za tři roky dosáhnout 8 procentní tržní podíl. Expanze na rok 2006 počítá s novými 30 pobočkami. Rok 2005 uzavřela Piraeus Bank se ziskem 4 miliony eur a za dva roky od rumunského managementu očekává jeho ztrojnásobení.

Banca Carpatica, dravá rumunská banka, letos hodlá proinvestovat 5 milionů eur a zdvojnásobit síť 110 poboček. V roce 2005 měla tržní podíl 0,5 procenta.

Libanonská banka Blom loni ovládla Rumunsko-Egyptskou banku MISR, v důsledku nákupu akcií za 98 milionů USD. Eurom Bank, která si drží půlprocentní tržní podíl, registrovanou v Holandsku a zalistovanou na Bukurešťské burze, koupila koncem roku druhá největší izraelská banka Leumi a to za za 42 milionu USD.

Objemy úvěrů rostou a banky dosahují velkých nárůstů prodejů, což se projevuje i na platech zaměstnanců. Jen v minulém roce mzdy v bankovnictví vzrostly o plných 30 %. Běžný příjem bankovního zaměstnance přitom činil v listopadu loňského roku 2660 Lei (cca 20.000 Kč), což je téměř třikrát tolik jako průměrný rumunský výdělek, který byl pouhých 774 Lei (cca 6000 Kč).

V zemi je dnes 39 bankovních institucí. Doposud se vývoj trhu odehrával ve znamení privatizací a nákupu nových institucí, v druhé fázi již spíše bude docházet k fúzím zavedených hráčů a koncentrace tržního podílu první pětky. Růst, podpořený stoupajícími zahraničními investicemi, se očekává především v finančních službách spojených s leasingem, pojištěním, splátkovým prodejem a investičním poradenstvím.