"Máme signál od polské vlády, že se nemohou připojit k dohodě. Vyhodnocujeme situaci, zatím bez komentáře," řekl mluvčí Nikola Donig. Podotkl, že běží konzultace mezi členy rakouské vlády a dalších vlád EU.
Rakouský ministr financí Karl-Heinz Grasser v Berlíně podotkl, že polské odmítavé stanovisko způsobilo v EU "velmi vážnou situaci". Vyjádřil nicméně naději, že ještě není vše ztraceno. "Učiníme návrh, jak postupovat v příštích dnech," uvedl a dodal, že stále doufá v pozitivní výsledek.
Polský nesouhlas by měl normálně vést k tomu, že kompromis, na němž se 22 zemí dohodlo před týdnem, nevstoupí v platnost, protože v daňových věcech se EU musí vyslovit jednomyslně. ČR a Kypr se k dohodě přihlásily v sobotu.
Pro Česko by to mělo znamenat, že se vrátí k původnímu stavu - přechodná období umožňující aplikovat nižší sazbu DPH na bydlení a teplo skončí v roce 2007. Možnost pokračovat v nižším zdaňování by Praha musela prosadit do konce příštího roku v novém jednání.
Ministr financí Bohuslav Sobotka již dříve řekl, že polské veto ohrozí pouze prodloužení výjimky na nižší sazbu u dodávek tepla a ČR by pak o tomto bodu musela znovu jednat. Nižší zdanění výstavby rodinných domů a bytů umožní tzv. sociální bydlení.
Negativní polské stanovisko se nejevilo zprvu tak ostře jako české; v pátek Varšava signalizovala pružnost a otevřenost ke kompromisu. První tvrdé vyjádření přišlo v pondělí. "Po pravdě řečeno se to nečekalo, vypadalo to naopak docela dobře. Toto je nová situace, která zkomplikuje život všem," uvedl zdroj v Radě EU.
Pokud dohoda ztroskotá, budou se ty členské státy, které aplikují nižší sazbu DPH na služby s vysokým podílem lidské práce (v českém případě pečovatelské a úklidové služby), muset vrátit k řádné sazbě, tedy tyto služby zdražit. V opačném případě je čeká řízení pro porušení práva, protože platnost tohoto režimu vypršela na konci loňského roku.