Realitní fondy jsou populární v Německu a v Rakousku. Z tamních předpisů také ministerstvo financí při úpravách zákona vycházelo.
Nynější právní úprava sice vznik fondů investujících do nemovitostí povoluje, ale ve skutečnosti nikdo nebyl schopen tento fond pro řadu nejasností uvést na trh. Novela by měla nabýt účinnosti dnem vyhlášení. Limit nejmenší investice do fondu by si měl nově každý správce volit sám. Mohlo by jít například o 10.000 korun.
U realitních fondů vláda v zájmu vyšší ochrany investorů navrhuje podstatně podrobnější regulace a také jiný provozní režim, než mají v tuzemsku nejrozšířenější otevřené podílové fondy peněžní či cenných papírů. Odborníci očekávají u drobných investorů po vzoru Německa velký zájem.
Novela také nově rozlišuje produkty určené pro nejširší veřejnost a pro institucionální či privátní investory. Návrh tak umožňuje zlepšit podmínky i pro investování skupin právnických a fyzických osob, například finančních institucí, obcí, firem či bohatých jedinců. Novela zavádí tzv. fondy kvalifikovaných investorů, které by měly nahradit fondy rizikového kapitálu a speciální fondy derivátů, zvláštního majetku a smíšené.
Zákon obsahuje výčet osob, které mohou do fondu kvalifikovaných investorů vstupovat, a současně jejich počet omezuje nejvýše na 100. Investiční politika takového fondu by měla být dána jeho statutem, a fond by měl také podléhat nižšímu stupni regulace.
Návrh zákona připravilo ministerstvo ve spolupráci s Komisí pro cenné papíry, Unií investičních společností, Českou bankovní asociací a Asociací pro kapitálový trh.