Dohoda EU o snížených sazbách DPH prošla

V úterý v noci vypršel termín, do kterého bylo možné Polsko přesvědčit, aby podpořilo dohodu o změně sazeb DPH. Nepodařilo se to a vzhledem k faktu, že v daňových otázkách se EU musí vyslovit jednomyslně, vrátila by se jednání úplně na začátek. Pro Českou republiku by to znamenalo návrat k  původně vyjednaným podmínkám, což je konec přechodného období na snížené sazby DPH na bydlení a teplo k 31.12.2007. Včera večer se však nakonec Polsko rozhodlo neblokovat výše zmíněnou dohodu. Oznámila to polská ministryně financí Zyta Gilowská. Přijetí dohody tak už zřejmě nestojí nic v cestě.

Na začátku jednání to přitom vypadalo, že tím kdo dohodu nakonec zablokuje bude právě ČR. Proti byly i Polsko a Kypr, ale jejich postoje nabyly tak ostré jako v případě naší republiky. „Nižší daně na byty za spor s Evropskou unii stojí“, tvrdil ještě uprostřed minulého týdne premiér Jiří Paroubek. Nakonec však naše vláda a EU dokázaly nalézt kompromis. Od soboty tak již dohodu blokovalo jen Polsko, protože i Kypr dohodu nakonec podpořil. Problémem je stávající situace především pro devět starých členských zemí. Ty už měsíc neoprávněně používají nižší DPH na některé služby. Pokud sazby nezvýší hrozí jim řízení s Evropskou komisí za porušení evropského práva a vysoké pokuty.

Proč ČR nakonec změnila postoj? Vyjednaná dohoda nám přinášela časově neomezenou možnost uplatňovat nižší sazbu DPH na dodávky tepla a teplé vody a prodloužení výjimky na rekonstrukce bydlení do konce roku 2010. Zvýšení DPH na stavební práce dokázala vláda nakonec obejít a polské veto na něj nemá vliv. „Připravujeme výjimku na tzv. sociální bydlení. Tento termín není definován na evropské úrovni. Záleží na každém státu, jak jeho obsah vymezí ve své legislativě“,  říká ministr pro místní rozvoj Radko Martínek. Nižší zdanění výstavby rodinných domů a bytů tedy umožní tzv. sociální bydlení. Co to sociální bydlení vlastně bude se vláda chystá specifikovat v nejbližších 14-ti dnech. Návrh připraví Ministerstvo pro místní rozvoj a Ministerstvo financí a měl by vycházet i ze způsobu financování bydlení. To znamená, že do této kategorie by se mohly dostat byty a rodinné domy financované ze stavebního spoření, hypotečních úvěrů nebo půjček pro mladé, jako finančních produktů jejichž součástí je i státní podpora. Do kategorie sociálního bydlení by se tak mělo vejít cca 80% nových bytů. Podobný postup s vymezením sociálního bydlení používají v EU i jiné členské země (Francie, Velká Británie, Belgie) a není tak ničím neobvyklým.

Názory, proč Polsko dohodu blokovalo se různí. Polský problém byl stejný jako v případě naší republiky, to je prodloužení výjimky nižší DPH na stavební práce. Vzhledem k tomu, že Polsko nesáhlo k řešení problému pomocí definice sociálního bydlení, jako v našem případě, lze hledat v jeho postoji i jiné důvody. Mohlo by jít i o otázku rovnosti mezi starými a novými členy EU, jež původně patřila i mezi důvody pro které dohodu odmítala ČR. Většina starých členských zemí má totiž na některé položky vyjednány trvalé výjimky, zatímco nové členské země dostaly jen dočasná přechodná období, což o rovnosti nových a starých členských zemí v EU rozhodně nesvědčí.

Závěr:
Dohoda o režimu snížené sazby DPH je pro všechny členské země EU zcela zásadní záležitostí, a to především pro těch devět zemí, které, jak jsme zmínili výše, v současnosti porušují evropské právo.