Stát se nesmí při konkurzech zvýhodňovat před ostatními věřiteli

"Pohledávka z titulu daňového přeplatku je součástí konkurzní podstaty a stát má postavení konkurzního věřitele stejně jako kterýkoliv jiný subjekt," uvedl senát Ústavního soudu pod vedením soudce Jana Musila.

Přitom nejde o malé částky. Jenom v případě společnosti Prokop z Hradce Králové určily úřady na úhradu dluhů vzniklých před konkurzem téměř osm milionů korun. Podle správců konkurzní podstaty jde o peníze, které jsou pro fungování a záchranu zkrachovalých firem velmi důležité.

Ústavní soud už přitom dal za pravdu konkurzním správcům poněkolikáté, postup státu to zatím ale nezměnilo. Ústavní soudci tak například minulý rok na podzim kritizovali stát za rozhodnutí v případě ostravské společnosti P & PARTNER.

"Obecné soudy neodůvodněně zvýhodnily jednoho z věřitelů, a sice stát, zastoupený finančními orgány. Zvýhodněním finančního úřadu při uspokojování jeho pohledávek dochází k odčerpávání finančních prostředků na úkor všech ostatních věřitelů," uvedl tehdy senát Ústavního soudu.

Ministerstvo financí ale i přes nálezy Ústavního soudu zatím nechtělo měnit svůj dosavadní postup a přeplatky konkurzním správcům vracet. Odvolává se přitom na stanovisko Nejvyššího správního soudu z dubna minulého roku, podle kterého stát přeplatky může použít na úhradu svých pohledávek.

Nejvyšší správní soud ale minulý rok na podzim při posuzování jednoho případu zkrachovalého podniku uvedl, že má sice jiný názor než Ústavní soud, je však nutné respektovat rozhodnutí ústavních soudců jako názor nejvyšší soudní moci v zemi.