Míra nezaměstnanosti v USA v lednu dále klesla na 4,7 procenta

Ekonomika vytvořila za leden 193.000 pracovních míst. Ekonomové podle agentury Reuters čekali v průměru výsledek 240.000, u míry nezaměstnanosti však odhadovali nezměněný údaj 4,9 procenta. Míra nezaměstnanosti je teď nejnižší od července 2001, kdy byla na 4,6 procenta.

Ministerstvo zároveň v roční revizi údajů posunulo vzhůru čísla o tvorbě pracovních míst za pět předešlých měsíců. V prosinci tak vzniklo 140.000 namísto původně uváděných 108.000 míst a v listopadu to bylo 345.000 místo 305.000 příležitostí. Za celý rok 2005 vzniklo 1,98 milionu nových míst.

Dnešní údaje celkově potvrdily, že trh práce solidně roste a že na něm pomalu začíná vznikat napětí, které dřív či později povede k tlaku na růst mezd. To znamená, že centrální banka (Fed) zřejmě bude muset dále zvýšit úrokové sazby, aby udržela pod kontrolou inflační tlaky.

"Ti, kdo říkali, že Fedu zbývá již jen jedno nebo dvě zvýšení, budou muset své názory opravit," předpověděl podle agentury Reuters Stanley Nabi z investiční společnosti Silvercrest Asset Management. Fed zvýšil od června 2004 sazby 14krát z jednoho na 4,5 procenta a ekonomové čekali, že v příštích měsících tento cyklus ukončí.

Začátek nárůstu mzdových tlaků ukázaly údaje o hodinových mzdách. Ty se v lednu zvýšily o sedm centů na 16,41 dolaru (387 korun) a za 12 měsíců do ledna vzrostly o 3,3 procenta. Byl to nejrychlejší 12měsíční růst od února 2003.

"To jsou právě ty věci, které ve Fedu zvedají obočí," řekl ekonom Cary Leahey z Decision Economics. Na výhled dalšího růstu sazeb reagovaly kurzy obligací a akcií poklesem, zatímco dolar zpevnil.

Lednový růst pracovních míst byl vcelku rovnoměrně rozložen mezi průmysl, stavebnictví, profesionální a podnikatelské služby, školství a zdravotnictví. Klesl naopak počet míst ve vládních službách a v maloobchodě.