Věřitelé Plzeňské banky by mohli dostat část svých peněz v červnu

"Pokud výbor i soud zprávu schválí a nikdo se proti ní neodvolá, mohli by se věřitelé začít vyplácet v polovině roku," dodal. Podle něj už proces nebrzdí žádné soudní spory.

Na účtech konkurzní podstaty je nyní zhruba 1,2 miliardy korun, které jsou uloženy u dvou českých bank. Více než 1100 věřitelů uplatňuje po bance pohledávky ve výši 2,333 miliardy korun. Podle Vlčka je čtyřiceti až padesátiprocentní výtěžnost konkurzu několikanásobně nad běžným průměrem českých konkurzů. Na seznamu věřitelů nejsou žádní přednostní věřitelé. Všichni tedy dostanou stejný podíl ze svých původních vkladů a pohledávek.

Suma za zpeněžení majetku se od září 2005 už jen mírně zvyšuje o úroky. Těsně před svým odchodem Šabatová zpeněžila obě budovy bývalé banky v Plzni a Praze za desítky milionů korun. "Nyní ještě doprodávám zbylý majetek v tisícových hodnotách, který bude velmi těžko zpeněžitelný," uvedl Vlček. Nedobytné jsou také pohledávky banky za drobnými střadateli, které se také pohybují v minimálních tisícových sumách.

Už v polovině roku 2003 bylo z Fondu pojištění vkladů, který je druhým největším věřitelem banky, vyplaceno téměř 1300 drobných klientů. Měli nárok na 90 procent vkladů, maximálně necelých 800.000 korun. Zbylých deset procent pohledávky mohou získat z objemu zpeněžení konkurzní podstaty.

Návrh na konkurz banky podalo její vedení 31. března 2003. Důvodem bylo, že banka, která disponovala majetkem 1,26 miliardy korun, měla podle rozhodnutí královéhradeckého soudu z 10. března zaplatit 2,1 miliardy investiční společnosti Akro, správci vytunelovaných CS fondů.