Výroba oceli loni v ČR klesla o desetinu na 6,2 milionu tun

"Pokud jde o vývoj průměrných cen finálních ocelářských výrobků lze situaci hodnotit jako stagnaci," uvedl Svoboda pro ČTK. Tržby v odvětví podle odhadů poklesly o pět procent na 120 miliard korun. Český ocelářský průmysl nadále prochází restrukturalizací a loni hutní podniky meziročně opustilo zhruba 8,5 procenta zaměstnanců na přibližně 25.000 pracovníků.

Odvětví loni podle Svobody ovlivnila nerovnováha vzniklá vysokými zásobami hutních výrobků u odběratelů v závěru předminulého roku, která se především v prvním pololetí minulého roku projevila v poklesu cen. "Reakcí bylo snížení výroby a postupné vyskladnění zásob zastavilo pokles cen v průběhu třetího čtvrtletí a nastolilo v závěru roku novou rovnováhu," uvedl.

Celková spotřeba oceli v České republice loni dosáhla 5,2 milionu tun, na jednu osobu tak připadlo více než 500 kilogramů ocelových výrobků. Například v Maďarsku, Polsku a na Slovensku spotřeba dosahovala předloni 221 až 284 kilogramů na osobu. Nižší než v ČR je také spotřeba v Německu, Francii či Velké Británii, naopak vyšší je v Itálii a Rakousku. Světový průměr je 168 kilogramů na osobu.

Zhruba 40 procent ocelářských výrobků v České republice odebírá kovovýroba a strojírenství, pětinové podíly má výroba dopravních prostředků a stavebnictví. Podíl dodávek pro výrobu dopravních prostředků však podle Svobody mírně stoupá.

Podle údajů Mezinárodního institutu pro železo a ocel dosáhla loňská celosvětová výroba surové oceli 1,13 miliardy tun, meziročně o 5,9 procenta více. Tahounem poptávky je Čína a v budoucnu se zřejmě připojí také Indie. "Spotřeba oceli se má zvýšit do roku 2015 na 1,5 miliardy tun," uvedl Svoboda.

V letošním roce má světová produkce stoupnout až o pět procent, společnost EuroStrategy Consultants pro Českou republiku předpokládá roční růst spotřeby oceli do roku 2014 mezi 3,9 až 6,5 procenta.