"Je to způsobeno tím, že muži a ženy většinou vykonávají jiné druhy práce," vysvětluje Dalibor Holý z ČSÚ. Ve vedoucích pozicích, kde jsou nejvyšší platy, je totiž minimum žen. Například mezi ředitel bank není v Česku žádná žena, uvedl Holý.
O diskriminaci ale ČSÚ odmítá spekulovat. "O té lze mluvit pouze v případě, že muži a ženy dostávají jiné platy za stejnou práci," řekl Holý.
K rozdílům dochází i u zdánlivě stejných profesí. Například v soudnictví pracuje zhruba stejný počet žen jako mužů. Ale u nejvýše postaveného Ústavního soudu pracuje mnohem méně žen než u okresních soudů. Tam jsou ale také mnohem nižší platy.
Ekonomicky aktivních žen je také méně než mužů. Z celkového počtu pracujících tvoří 56 procent muži a 44 procent ženy. Hlavním důvodem je skutečnost, že mnoho žen stráví několik let na rodičovské dovolené a péči o děti, zatímco mužů, kteří by se místo práce starali o rodinu, je stále velmi málo. V Česku tak podle sociologů stále přetrvává model muže jako živitele rodiny.