Poštovní spořitelna útočí na pozici bankovního lídra

Poštovní spořitelna (PS) začala fungovat v roce 1991 pod názvem Poštovní banka. Současný název Poštovní spořitelna užívá od roku 1995. Ve stejném roce přešla pod křídla IPB a spolu s ní se v roce 2000 stala součástí ČSOB, která se tímto krokem dostala do čela tuzemských bank, co se týče bilanční sumy. Jedničkou bankovního trhu co do počtu klientů je neotřesitelně Česká Spořitelna a právě její pozici chce Poštovní spořitelna ohrozit.

Tabulka: Největší banky v ČR podle počtu klientů:   

Podle výše uvedené tabulky to vypadá, že náskok České spořitelny je stále značný. Když ovšem zohledníme počty klientů obou bank v segmentu pro drobnou klientelu, kde se PS chce stát jedničkou, odstup ČS už není tak výrazný. Z celkového počtu klientů PS je více než 95% právě z tohoto segmentu.

Jak chce Poštovní spořitelna prvenství dosáhnout?
Česká spořitelna má zákaznickou základnu rozvrstvenu poměrně rovnoměrně, jak z hlediska věkového složení, tak z hlediska městské příslušnosti jejích zákazníků. A právě zde PS zaostává. Většina jejich klientů je starších než 40 let a více než 70 % jich pochází z měst a obcí s méně než 50 tisíci obyvateli. Základem plánu PS stát se jedničkou retailového trhu je tak orientace na mladé zákazníky z větších měst. V boji o zákazníka je největší výhodou PS především snadná dostupnost jejích služeb po celém území ČR. Banka využívá více než 3 300 poboček České pošty. Nedávno navíc prodloužila smlouvu s poštou do roku 2017. V počtu poboček se jí tak ČS rovnat nemůže. Faktem ale je, že se o to ani příliš nesnaží a počty poboček naopak snižuje.

Další zbraní PS je jednoduchost a přehlednost nabízených služeb a produktů. Naopak zaostává co do počtu bankomatů a komplexností nabízeného produktového portfolia. To jsou také oblasti, na které se PS v současnosti nejvíce soustředí. Spolu s mateřskou ČSOB chce svým klientům do konce tohoto roku nabídnout novou službu cash-back. Jedná se o výběr hotovosti u obchodníků, kdy po nákupu zboží je možné navýšením účtované částky ještě vybrat hotovost. Od letošního roku začne banka nabízet i hypoteční úvěry z nabídky Hypoteční banky, která stejně jako PS patří pod křídla ČSOB. V rámci získávání zákazníků ve větších městech má banka v plánu vybudovat 11 nových finančních center, která budou nabízet sofistikovanější produkty (úvěry pro podnikatele, hypotéky apod.) a poradenství. První nové finanční centrum bylo otevřeno tento týden v Paláci Austria na Praze 5, dalších deset by mělo následovat záhy.

Další produkty a služby které mají Poštovní spořitelně pomoci na první místo

• Rozšíření sítě bankomatů – PS využívá sítě ČSOB
• Vybudování sítě vlastních mobilních finančních poradců
• Podporování a zlepšování služeb elektronického bankovnictví
• Nový systém přepážek umožňující prodávat sofistikovanější produkty – nově 71 přepážek, u kterých si klient bude moci sednout
• Věrnostní programy pro stávající klienty

První výsledky masivní kampaně jsou podle představitelů PS jasně vidět. Více než třetina nových klientů je mladších než 30 let, služby internetového bankovnictví využívá již skoro třetina klientů PS – nárůst uživatelů Max Internetbankingu PS oproti minulému roku byl 436 %.

Poštovní bankovnictví ve světě a v Evropě
Nápad využít sítě poštovních poboček k poskytování bankovních služeb vznikl v 19. století v Anglii. Spolupráce je výhodná pro obě strany – banka nemusí budovat nákladnou a časově náročnou pobočkovou síť,  pošta pronájmem svých poboček získává nemalé finanční prostředky. Světová organizace poštovních bank (WSBI) dokonce udává, že pošty stačí z těchto výnosů pokrýt veškeré náklady na provoz svých sítí. WSBI v současnosti sdružuje 59 poštovních bank z celého světa. V některých rozvojových zemích (jsou zde podporovány OSN i Světovou bankou) plní poštovní banky základní funkce platebního styku a jsou často jediným možným přístupem obyvatel k finančním službám. Naopak v některých především evropských zemích jsou to plnohodnotné prosperující bankovní ústavy. Mezi země s nejrozvinutějším poštovním bankovnictvím patří Německo, Itálie, Nizozemsko a především Japonsko, kde krize spojená s privatizací tamní poštovní banky (jedna z největších bank na světě – aktiva 52 bilionů Kč) vedla dokonce k pádu vlády. Pozitivní pro Poštovní spořitelnu je, že v současnosti už ve srovnání s poštovními bankami z těchto zemí v ničem nezaostává, alespoň pokud jde o produktovou nabídku.

Tabulka: Srovnání nabídky evropských poštovních spořitelen

Poštovní banka (země)	platební styk	Investiční fondy	Úvěry	Kreditní karty	Hypotéky	Pojištění	Penzijní programy
Dutch Postbank (Nizozemsko)
BAWAG PSK (Rakousko)
Postfinance (Švýcarsko)
Deutsche Postbank
La Poste (Francie)
Banco Posta (Itálie)
Poštovní spořitelna					(od 2006)

Závěr:
Plán Poštovní spořitelny předstihnout na prvním místě retailového bankovního trhu Českou spořitelnu je bezpochyby velmi ambiciózní. Důležitá však bude především reakce klientů na změny a nové produkty. Neškodilo by rovněž odstranění poplatku za zrušení účtu, který Poštovní spořitelna jako jedna z mála bank na našem bankovním trhu stále uvádí ve svém sazebníku.