Ekonomika eurozóny v závěru roku snížila tempo růstu na polovinu

Proti stejnému období předchozího roku eurozóna vykázala růst o 1,7 procenta. To je mírné zrychlení proti růstu 1,6 procenta ve třetím čtvrtletí. Ve všech 25 zemích unie dynamika růstu zůstala beze změn na 1,8 procenta.

Za poklesem tempa se skrývá horší vývoj v Německu a ve Francii, tedy ve dvou největších ekonomikách unie. Ekonomové však shodně s politiky tvrdí, že zpomalení tempa je pouze přechodné, a že oživení nadále trvá. V prvním čtvrtletí se podle nich dynamika růstu opět zvýší.

S tímto názorem souhlasí i Evropská centrální banka. Finanční trhy proto očekávají, že na březnové schůzce své rady zvýší základní úrokovou sazbu o dalšího čtvrt procentního bodu na 2,5 procenta. Tímto krokem se bude snažit předejít tlaku na růst cen, který pramení z dražších energií a rychlého růstu úvěrů.

"Máme podezření, že tak výrazné zpomalení růstu HDP v zemích eurozóny nedostatečně vystihuje skutečný stav ekonomiky v této oblasti," řekl hlavní ekonom ústavu Global Insight Howard Archer. Proti slabému růstu v Německu a ve Francii totiž stojí dynamický růst ve Španělsku, Nizozemsku, Rakousku a Finsku.

První rychlý odhad neposkytuje konkrétní údaje o jednotlivých složkách HDP. Statistický úřad zveřejní podrobnější a zpřesněnou zprávu až 2. března. První odhad se opírá o údaje ze šesti zemí eurozóny, a to z Německa, Francie, Španělska, Nizozemska, Finska a Rakouska. Tyto země se na tvorbě HDP podílejí největší měrou.