Gajdáček: Oddělme zdravotnictví od politikaření!

Nejprve se podívejme na prvopočátky svazu. Kdy byl Svaz zdravotních pojišťoven založen a za jakým účelem vznikl?
Svaz vznikl v květnu 1995 jako společná platforma zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven, která hájí jejich společné zájmy vůči poskytovatelům, ministerstvu zdravotnictví, státní správě a zákonodárným orgánům. Dle svých stanov hledá společná stanoviska k aktuálním problémům a snaží se hájit především zájmy klientů.

Jaké jsou vaše hlavní cíle a poslání?
V současné době musím říct, že hlavním cílem je zachování samostatného systému veřejného zdravotního pojištění v ČR. Intenzivní snaha současného vedení ministerstva zdravotnictví dělá vše pro to, aby získalo nad zdravotním pojištěním moc a plně ovládlo tok finančních prostředků v systému. Pokud systém přežije a bude mít prostor, bude Svaz zdravotních pojišťoven prosazovat svůj koncept financování zdravotnictví, který byl představen veřejnosti v loňském roce a který staví na individuální smlouvě mezi pojištěncem a zdravotní pojišťovnou.

Kolik má svaz v současnosti členů? Proč je dobré do něj vstoupit? Plynou pojišťovnám z členství nějaké výhody?
V současné době má svaz 8 členů, jsou to všechny zaměstnanecké ZP. Přestože je členství dobrovolné, je důležité podílet se společně na boji za zachování systému veřejného zdravotního pojištění jako moderního systému zajišťujícího klientům vysoký standard služeb. Společný boj je jedinou výhodou.

Kdo a za jakých podmínek se může stát členem?
Dle stanov musí o členství písemně požádat, o přijetí rozhoduje Rada SZP ČR a to dvoutřetinovou většinou.

Jaký je celkový počet pojištěnců v členských (zaměstnaneckých zdravotních) pojišťovnách?
V současné době je u zaměstnaneckých ZP pojištěno téměř 3,7 mil. Občanů.

Snad každý ví o problémovém hospodaření VZP a jejich milionových dluzích. Jak jsou na tom členské pojišťovny z hlediska hospodářských výsledků?
Všechny zaměstnanecké ZP mají kladný hospodářský výsledek a nemají problémy s platbami lékařům ani nemocnicím.

V souvislosti s problémy VZP se hovořilo o odlivu pojištěnců z řad VZP k jiným pojišťovnám. Jak dopadla uzávěrka přestupu pojištěnců? Dá se tento odliv vyčíslit?
Zatímco za celý rok 2004 přešlo od VZP k ostatním pojišťovnám 42 tis. občanů, v přestupním termínu 1.1.2006 přešlo téměř 20 tisíc pojištěnců od VZP k některé ze zaměstnaneckých ZP.

Každá z pojišťoven vytváří tzv. fond prevence. Z čeho je tvořen a co je z něj hrazeno?
Fond prevence je u zaměstnaneckých ZP tvořen z pokut a penále. Jsou to tedy peníze, které nejsou příjmem ze zdravotního pojištění. Pojišťovny z něj hradí především rekondiční pobyty zaměstnanců, ozdravné pobyty dětí, některé nadstandardní služby, apod. Jedná se o cca 3 % celkového objemu peněz ve zdravotnictví, což je velmi málo.

Díky ministerským aktivitám a opatřením jsou zdravotní pojišťovny povinny zúžit seznam poskytovaných výhod a omezit jejich čerpání. Co je podle vás důvodem pro toto omezení?
Hlavním důvodem je snaha ministerstva zdravotnictví řídit vše i to co mu nepřísluší. Fond prevence je jedním z typických příkladů. Snaha směřuje k nivelizaci všech služeb poskytovaných pojišťovnami a k argumentu, že pojišťovny jsou vlastně k ničemu, a že vše bude stát řídit sám.

Co říkáte na novelu zákona, který umožňuje mj. převést nemocnice, a to i zprivatizované, na neziskové organizace?
Jde o porušení ústavní svobody a násilné převádění způsobu činnosti. Jednak jde o ohrožení soukromých investic a jednak o politický boj. Je velmi nefér, že stát předal krajům zadlužené nemocnice a teď jim po několika letech nařizuje, co mají dělat a podle jakých pravidel  musí hospodařit. Myšlenka na neziskové nemocnice jako taková mi nevadí, spíše mi vadí způsob a podmínky za jakých je zákon přijímán.

Jak se stavíte k sestavování a zveřejňování žebříčků nemocnic dle kvality jejich péče?
Žebříček sestavený ministerstvem zdravotnictví je velmi špatný. Zdravotní pojišťovny se pokoušejí zpracovávat informace o kvalitě zdravotní péče prostřednictvím vyhodnocovací metody DRG. Vyvěsila již první vyhodnocení na www.jaksekdeleci.cz a hodlá v tom pokračovat. Každá informace však musí být podložena a vysvětlena, každý to může chápat jinak. Občané ČR si však informace zaslouží a věřím, že se v nich dovedou orientovat.

Nemyslíte si, že tyto žebříčky rozběhnou začarovaný kruh, který nakonec povede k redukci počtu pojišťoven a zrušení některých nemocnic? Jaký bude mít tento krok dopad na klienty?
Nejsem příznivcem žebříčků nemocnic ale podporuji zveřejňování důvěryhodných informací o kvalitě léčby  v nemocnicích. Nejlépe by bylo, kdyby je nemocnice zveřejňovaly samy. Zdravotní pojišťovny proto založily Národní referenční centrum, které by mělo úzce s nemocnicemi spolupracovat a pomáhat jim informace třídit a připravit ke zveřejnění.

Podle statistik český občan průměrně 15x za rok navštíví ambulantního lékaře a v 96 % případů je odměněn receptem. Co říkáte na tato čísla? Nejsme občas léčeni pouhým placebo efektem?
Někdy se říká, že „lékař chce pacienta léčit, nikoliv vyléčit“, ale to není úplně pravda. Medicína dnes lidem přináší nesmírné možnosti léčby, prodlužuje lidem délku života a přináší nové a účinné metody v boji s kdysi nevyléčitelnými chorobami. Otázkou je, jak ale skloubit tyto možnosti s možnostmi finančními, které jsou znásobeny ještě ne vždy poctivou snahou všech zainteresovaných. Snahy o regulace jsou a byly různé. Podle mne je třeba zainteresovat toho, kdo je zatím zcela mimo hru a to je sám pacient. Ten by měl mít přehled kolik jeho léčba stojí, zda je řádně vykázána lékařem pojišťovně, měl by mít informace o kvalitě léčby v jednotlivých zdravotnických zařízeních a měl by mít možnost se sám rozhodnout, kde se nechá léčit a kým.

Je jisté, že české zdravotnictví se potýká s nemalými problémy a jeho reforma se jeví jako nevyhnutelná. Nemyslíte, že řešením by mohlo být zavedení spoluúčasti pacientů a tím i zvýšení odpovědnosti občanů za náklady na zdravotní služby?
Pacient  by měl mít možnost si připlatit ze svých prostředků za nadstandard, za lepší služby, za prostředí. Bude se muset v budoucnu více podílet na nákladech za jeho zdravotní péči buď přímou platbou nebo formou připojištění. Měl by také nést zodpovědnost za své chování např. kouření, nadměrné pití alkoholických nápojů, apod. Zkrátka měl by zčásti nést pojistné riziko.

Systém zdravotního pojištění se v budoucnu bude potýkat s obrovskými problémy z důvodu nepříznivého demografického vývoje. Jak se díváte na tento problém? Proč se stále nezačalo hledat řešení?
Svaz zdravotních pojišťoven ČR řešení nabízí. Má zpracovaný projekt, který je zveřejněn na www.szpcr.cz a je připraven jednat o jeho realizaci. Stárnutí populace je nevyhnutelná jistota a společně s dalším rozvojem medicínských oborů a možností léčby je zásadní reforma nevyhnutelná. Čím později začne, tím bude bolestnější. Prohlášení politiků „všem všechno zdarma“ je již mimo hru a brzy se o tom přesvědčíme všichni. Reforma je nevyhnutelná především pro ty, kteří onemocněli bez svého přičinění např. již zmíněným kouřením. Dnes na kroky současného ministra zdravotnictví trpí především skupiny chronicky nemocných lidí, kteří nemají jinou možnost, než lék doplatit. Na druhou stranu paralen je zdarma. Do budoucna se musí změnit právě tento systém. Léčbu lehkých onemocnění, kterou si může zajistit každý sám, musíme vyjmout ze základního solidárního balíku. Systém se musí umět postarat o vážné nemocné, o zajištění transplantací a léčby, kterou by si pacient nemohl sám zaplatit. Nejdřív se ale musí udělat ve financování zdravotnictví pořádek a zamezit zbytečným a ne zcela potřebným výdajům. K tomu naše zdravotnictví ale potřebuje nutně jednu důležitou věc. Oddělit od politiky a politikaření!!!

Děkujeme za rozhovor
Lukáš Buřík, Finance.cz

Ing. Jaromír Gajdáček
Promoval na Vysoké škole báňské v Ostravě. V letech 1982 - 1997 pracoval v OKD Ostrava postupně na pozicihlavního inženýra, technického a personálního náměstka. Patnáct let také pracoval jako důlní záchranář. Od roku 1997 působí ve funkci výkonného ředitele Svazu zdravotních pojišťoven České Republiky. Je také členem Komise pro evropské vztahy v AIM (Mezinárodní asociace vzájemných pojišťoven) a místopředsedou politické strany SNK Evropští demokraté.