Pane řediteli, jste provozovatelem jednoho z největších úvěrových registrů v zemi. Jak by jste stručně charakterizoval význam těchto registrů pro banky a pro jejich klienty?
Úvěrové registry jsou jedním ze základních nástrojů pro efektivní řízení úvěrových rizik finančních institucí, ale i společností v jiných oblastech podnikání, kde dochází k potřebě ověřování bonity a schopnosti klientů dostát svým finančním závazkům. Pozitivní registry (tedy databáze obsahující nejen informace o nesplácejících klientech, ale kompletní platební profil klienta včetně pozitivní historie jeho splácení) jsou přínosem pro obě strany - pro úvěrující společnost v tom, že na základě registru může komplexně posoudit žadatele a nabídnout mu tak nejvhodnější a méně rizikové podmínky finančního produktu; pro klienta je pozitivní registr výhodný hlavně tím, že mu umožňuje nahradit fyzické záruky pro zajištění úvěru svým morálním kreditem, a také mu zajišťuje rychlejší přístup k více dostupným úvěrovým produktům.
Domníváte se, že klient který má v registru negativní záznam bude finanční institucí na základě tohoto faktu odmítnut?
Zkušenosti z praxe v České republice i v ostatních trzích s rozvinutými úvěrovými registry ukazují, že ojedinělé a méně významné negativní informace v platební morálce klienta jsou posuzovány v kontextu pozitivních dat a nevedou k automatickému odmítnutí žádosti. Tedy jinak řečeno, informace z registru o řádném splácení klienta většinou „převáží“ občasné příznaky nesplácení.
Bankovní a nebankovní registry klientských informací, které vaše společnost provozuje si nedávno začaly vyměňovat informace. Co tento fakt znamená pro klienta, který přijde do banky či jiné finanční společnosti žádat o úvěr?
Pro bezproblémové klienty, a těch je v našich registrech více než 95%, to představuje jednoznačné plus v tom, že jejich pozitivní platební historie se vytváří u více společností zapojených do obou registrů napříč odvětvími, což jim vytváří lepší podmínky pro získávání nejpotřebnějších dlouhodobých úvěrových produktů – například hypoték. V zahraničí je zcela běžnou praxí, že spotřebitelé si budují úvěrovou historii již od studentských let, aby byli pro finanční instituce více transparentními a spolehlivými klienty.
Jakým způsobem vlastně tato výměna informací probíhá. Můžete popsat mechanizmus dotazu finanční společnosti do registru.
Oba registry, tedy bankovní i nebankovní, nadále fungují jako doposud, pouze si na smluvním základě a za předpokladu souhlasu klienta vyměňují informace o splácení úvěrových a splátkových produktů, které jsou uvedeny v registru druhém. V denní praxi výměna informací funguje tak, že klient, který žádá například o leasing u člena nebankovního registru, a udělí příslušné leasingové společnosti souhlas se sdílením údajů o tomto produktu s registrem bankovním, dává zároveň souhlas se získáním údajů o kontraktech s týmž souhlasem, které jsou o něm v tomto bankovním registru uvedeny. V zásadě tak proběhne na základě principu dvojího souhlasu obohacení úvěrové zprávy nebankovního registru údaji se souhlasem z registru bankovního.
Není výměna informací mezi oběma registry porušením zákona na ochranu osobních údajů?
Samozřejmě není, výměna informací mezi registry byla dlouhodobě konzultována a schválena Úřadem na ochranu osobních údajů. Klient má samozřejmě právo souhlas se sdílením údajů v rámci registrů neudělit, i když se tím samozřejmě vzdává i výhod s tímto spojeným.
Dotaz finanční instituce do nebankovního a po zahájení výměny dat i do bankovního registru je tedy podmíněn „dvojím souhlasem“ klienta. Domníváte se že odmítnutí souhlasu ze strany klienta může vést k zamítnutí žádosti o úvěr?
K zamítnutí žádosti o úvěr pouze při odmítnutí souhlasu by v žádném případě docházet nemělo, i když přístup k posouzení důvěryhodnosti klienta je zcela na individuálním přístupu členů registrů. Celosvětově, a nejenom na finančním trhu, však platí, že pakliže někomu půjčuji peníze, mám zájem si ověřit, jakou mám pravděpodobnost splacení půjčky, a na toho, kdo se zdráhá mi poskytnout potřebné informace, pohlížím jako na více rizikového klienta.
Jak je to s úvěrovými registry v zahraničí, a jak si naše republika ve srovnání s okolními zeměmi v otázce úvěrových registrů vlastně stojí?
Bankovní registr dosáhl za necelé 4 roky provozu efektivity srovnatelné s vyspělými západoevropskými zeměmi, kde pozitivní úvěrové registry fungují již několik desetiletí. Tzv. hit-rate (tedy pravděpodobnost nalezení klienta při dotazu do registru) již přesáhl 80%, což je hodnota srovnatelná s Evropským průměrem. Nedávná analýza Světové banky úvěrových registrů ve 155 zemích světa tento úspěch potvrzuje: český bankovní registr byl zařazen na první místo co se týče naplněnosti a prediktivní síly mezi úvěrovými registry všech zemí Střední a Východní Evropy.
Kromě vámi provozovaných registrů fungují na našem finančním trhu ještě jiné úvěrové registry. Například Centrální registr úvěrů provozovaný ČNB, nebo negativní úvěrový registr SOLUS. Jsou pro vás tyto registry konkurencí?
Centrální registr úvěrů ČNB je postaven na obligatorní bázi a obsahuje data pouze o úvěrech bank poskytnuté právnickým osobám a podnikatelům, ale především je zřízen pro regulatorní účely – o konkurenci tedy nelze vůbec hovořit. Registr Solus je postaven na jiné filozofii než naše pozitivní registry: obsahuje pouze negativní údaje, na základě kterých lze v zásadě pouze identifikovat prohřešky v minulosti, ale bez možnosti predikovat budoucí možné problémy nebo naopak ignorovat negativní příznak v jinak dobré platební historii klienta. Existuje sice určitý překryv členské základny obou registrů, který pravděpodobně bude i dále narůstat, ale registry se více méně doplňují.
V SOLUSU jsou od letošního podzimu i všichni tři mobilní operátoři. S jejich vstupem do registru je spojená kauza s porušením zákona na ochranu osobních údajů. Plánujete mobilní operátory oslovit i vy v souvislosti s jejich vstupem do nebankovního registru?
S mobilními operátory již nějakou dobu o vstupu do nebankovního registru jednáme, a diskutujeme především rozsah recipročně vyměňovaných informací se současnými členy registru. Jedná se zde o možnosti sdílení jen negativních nebo dílčích pozitivních dat, samozřejmě na základě souhlasu klienta.
Jaký je vlastně stav dat připravených ke sdílení dat obou registrů – to znamená dat ke kterým máte souhlas klienta ke sdílení?
Vzhledem k tomu, že členská základna obou registrů přechází v současné době na postupný sběr souhlasů pro sdílení dat mezi registry, údaje připravené pro vzájemnou výměnu postupně, ale velice rychle, přibývají. V tuto chvíli se sice jedná řádově o procenta z celkové databáze registrů, avšak do konce letošního roku očekáváme přírůstek více než 3 milionu kontraktů se souhlasem ke sdílení z obou registrů.
Oba registry spravované vaší společností nabízí klientům finančních institucí podat si žádost o výpis informací a možnost opravy, nepravdivých údajů či dokonce výmaz klienta z registru. Jak taková oprava, resp. výmaz nepravdivých informací vlastně funguje? Co by měl klient, který na základě výpisu z registru zjistí, že jsou tam o něm uvedeny nepravdivé informace postupovat?
Oprava neaktuálních (či nesprávných, avšak toto jsou naprosté výjimky) údajů v registrech je možná na základě formuláře, který mohou klienti vyplnit při návštěvě klientského centra registru. Výpis z registru o Vaší osobě je možné pořídit buď korespondenčně se žádostí ověřenou plnou mocí, anebo na počkání při osobní návštěvě klientského centra.
Bankovní trh máte z velké většiny pokrytý. Jaká je situace v nebankovním sektoru a jaké další společnosti jste v souvislosti se vstupem do nebankovního registru oslovili?
Z nebankovního sektoru je v tuto chvíli pokryto téměř 90% leasingového trhu a odhadem zhruba 50% trhu splátkového prodeje. Samozřejmě aktivně pracujeme na co nejrychlejším zapojení zbývajících leasingových a splátkových společností, a také již zmíněných telekomunikačních operátorů a rozvodných závodů – zejména energetických společností. Očekáváme, že tyto segmenty trhu se do registru zapojí již v letošním roce.
Děkujeme za rozhovor
Michal Ruml, Finance.cz
Mgr. Petr Kučera je výkonný ředitel a předseda představenstva Czech Credit Bureau a jednatel Slovak Credit Bureau. Vystudoval Karlovu universitu v Praze. Kromě strategického plánování v oblasti obchodu je zodpovědný zejména za chod a vývoj divize Credit Bureau, jejímiž hlavními současnými projekty jsou bankovní a nebankovní registry klientských informací. Před pozicí v CCB pracoval 3 roky pro mezinárodní společnost CRIF (akcionář CCB) v pozici Senior Regional Manager pro oblast Střední a Východní Evropy, kde se spolupodílel na vzniku a rozjezdu projektů credit bureau v Chorvatsku a v Rusku. Od roku 1994 pracoval po dobu 8 let v pozici výkonného ředitele informační agentury Aspekt CEG.