Rozvíjející se trhy a jejich příležitosti

• Jak byste charakterizoval vývoj trhů v zemích, které vstoupily do EU v roce 2004?

Silná výkonnost podpořená kontinuálním  růstem: V nových členských zemích zůstala v roce 2005 výkonnost trhů silná. Přímé zahraniční investice zůstaly zdravé, zatímco stabilní ekonomický růst a vysoká likvidita podpořily ceny akcií v regionu. 
Celkově však tyto trhy zaostávaly za trhy jako je Turecko a Rusko, což je důsledkem významného snížení prémie za riziko, které již v regionu nastalo a vysokých cen komodit, ze kterých mělo prospěch hlavně Rusko. 

• Jakým specifickým  výzvám čelily východoevropské trhy v roce 2005?

Ocenění již nejsou zřetelně nízká: Z pohledu investora zůstává klíčovou otázkou, zda budou vyšší ocenění podpořena stálým zrychlováním růstu výnosů.

Zisky investorů byly také negativně ovlivněny zpomalením zhodnocení měn vůči euru. V minulosti bylo zhodnocení měny dobrým zdrojem výkonnosti. Nicméně růst hodnoty místních měn v roce 2005 zpomalilo díky očekáváním, že politická vůle po reformách, které by zajistily datum přijetí eura, bude umírněná. Politici již spotřebovali mnoho  tolerance veřejnosti na strukturálních reformách, které měly pomoci ke vstupu do Evropské unie, a mnozí již vyjádřili neochotu k podpoře dalšího posilování jejich lokálních měn. Zatímco takové zpomalení  ve  zhodnocení lokálních měn může být přínosem pro exportéry,  omezilo zisky investorů.

Během roku jsme zaznamenali růst zisků vykázaných velkými společnostmi. Nicméně společnosti s malou kapitalizací  měly se zvyšováním  zisků problémy. Znamená to obrácení trendu z minulých let.

• Jak očekáváte, že se budou v roce 2006 východoevropské trhy vyvíjet s ohledem na jednotlivé sektory?

Očekáváme, že v roce 2006 bude pokračovat pozitivní trend. Silný ekonomický růst, konvergence eura a pokračující ekonomické reformy, zadržovaná poptávka, vysoké ceny komodit a investice do infrastruktury – to všechno jsou faktory podporující region východní Evropy. 

Očekáváme, že v Rusku bude sektor energetiky těžit z pokračující silné ceny ropy a ze snah o zlepšení regulačního prostředí pro olejářské firmy. Učinili jsme opatření, abychom těžili z robustních cen komodit a v důsledku toho také cen komoditních akcií, jako jsou akcie rafinerií a těžebních společností. V oblasti střední a východní Evropy očekáváme nárůst hypotečních půjček, z čehož by měly mít prospěch banky. Věříme, že v Turecku budou pokračovat politické a strukturální reformy v nastaveném tempu. Inflace a úrokové sazby by měly dále klesat, což je pozitivní pro ekonomiku jako celek stejně tak jako pro banky a cenné papíry založené na spotřebě. Očekáváme, že v regionu jako takovém budou domácí akcie bank a  obchodních společností profitovat z rostoucí spotřeby.

• Vzato z čistě investičního hlediska - které zemi z deseti přistupujících do EU v květnu 2004 by měli investoři dát nejvyšší váhu?

Věříme, že Polsko je nejatraktivnější trh. Je to největší trh z hlediska kapitalizace a nabízí nejvíce investičních příležitostí z hlediska bottom up metody výběru cenných papírů. Tento trh je také podpořen růstem domácího průmyslu fondů.

• Můžete prosím  uvést několik příkladů společností, které jsou dostatečně transparentní z hlediska řízení a dostatečně úspěšné pro zařazení do portfolia hlavního proudu eurozóny?

Jmenovali bychom polské firmy Pekao a TPSA, český ČEZ a maďarskou firmu Gedeon Richter.

• Co se stane s existujícími východoevropskými fondy poté, co deset nových členů EU přijme euro (stanou se součástí domácích trhů pro investory z eurozóny)? Jak plánují manažeři fondů provést přechod fondů, které obsahují jak budoucí země eurozóny, tak nečleny eurozóny ve východní Evropě?

Neočekáváme žádný bezprostřední dopad. Z našeho pohledu to nebude mít žádný bezprostřední dopad na existující východoevropské fondy a jejich tradiční investiční prostor. Tyto trhy jsou stále považovány za nově vznikající a přechod z nově vznikajících na vyvinuté trhy nastane v delším časovém období. Mezitím se definice východní Evropy rozšiřuje tak, aby mohla pojmout země jako je Ukrajina nebo Turecko.  

Nicméně v okamžiku, kdy noví členové přijmou euro, bude omezeno měnové riziko.  Navíc ještě zvýšená likvidita může  fungovat jako podnět ke  zvýšení  akciové výkonnosti na těchto trzích poté, co se nové členské státy stanou přístupné pro evropské fondy a fondy eurozóny hlavního proudu.

• V poslední době je diskutován růst spotřebního průmyslu v Rusku. Jak vidíte budoucí růst tohoto sektoru – pokud se bere v úvahu, že zatím byli investoři v Rusku poněkud zaujati proti domácímu spotřebnímu průmyslu?

Očekáváme, že růst ve spotřební poptávce bude pokračovat: Jsme pozitivně naladěni pokud jde o budoucí vyhlídky růstu ve spotřebních sektorech – zvláště maloobchodu. Jednou  z  hnacích sil ruské ekonomiky byl v nedávné minulosti silný růst soukromé spotřeby pramenící zčásti z  nahromaděné poptávky  z období několika desetiletí centrálního plánování. Věříme, že tento trend bude pokračovat, zčásti jako výsledek zvýšených výdajů ze státního rozpočtu umožněných silným přílivem financí do takzvaného Stabilizačního fondu. Rusko se stalo vedoucím vývozcem energií a Stabilizační fond byl založen v roce 2004 s cílem přečerpávat výnosy z ropných zisků  do sociálních  projektů. Například ve finančním rozpočtu vlády na rok 2006 vidíme strmý vzestup ve výdajích na takové položky jako je zdravotnictví a školství. Rozpočtové odhady Stabilizačního fondu ukazují  strmý růst  kapitálu v tomto fondu pro období několika dalších let, a to věstí budoucí ekonomický růst a výdajovou sílu.

• Někteří manažeři fondů posilují váhu  ve prospěch menších  společností s akciemi s nižší likviditou. Jaké  nároky to   klade na investory a jak si mohou být jisti, že se nedostávají do problémů s  rizikem nízké likvidity  a do fondu jehož portfolio se  dlouhodobě a pozvolna odklání  od původního zaměření  investičního stylu na společnosti s velkou kapitalizací ke společnostem se střední a nižší kapitalizací?

Obecně vzato nevěříme, že likvidita představuje pro investory investující ve střední a východní Evropě významné riziko. Tyto  akciové  trhy rostou,  přitahují více investorů a více společností.  Výsledkem je, že likvidita roste a portfolio manažeři mají šanci diverzifikovat svá portfolia. Investice do akcií malých společností přinášejí samozřejmě specifická rizika. Společnosti  s nižší kapitalizací někdy nabízí také větší  růstový potenciál v porovnání se  společnostmi s velkou kapitalizací, protože  ony samy rostou. Takové akcie na likvidním trhu tak mohou nabídnout atraktivní investiční příležitost.

Z hlediska potenciálního investora, je to především otázka provedení důkladné  due-diligence. Pro investora je vždy důležité náležitě posoudit investiční proces a strategii fondu, aby porozuměl specifickým rizikům ještě před investováním. V našem portfoliu se snažíme udržet  zastoupení společností s nízkou kapitalizací pod deseti procenty. 

• Jaká specifická úskalí vidíte v investicích do nově přistupujících zemí (Bulharsko, Rumunsko, Turecko a západní Balkán) a jak očekáváte, že se budou tyto trhy vyvíjet v roce 2006?

V Bulharsku, Rumunsku a na západním Balkáně vidíme jen málo příležitostí. Bulharsko a Rumunsko jsou velice nelikvidní trhy a na Balkáně je jen velmi málo společností, do kterých by se dalo investovat. Ocenění jsou obtížná a kvůli málu investičních příležitostí myslíme, že tyto trhy jsou všeobecně neatraktivní. Nicméně, některé společnosti na Balkáně, které jsou zapojeny do procesu restrukturalizace, mohou nabídnout potenciální zvýšení hodnoty.

Jsme optimističtí ohledně výhledu tureckého trhu. Jak již bylo výše zmíněno, věříme, že  trend  politických a strukturálních reforem v Turecku bude pokračovat. Inflace a úrokové sazby by měly dále klesat, což je pozitivní pro ekonomiku jako celek stejně tak jako pro trh. Můžeme se dočkat  měnové volatility zvláště pokud se v Evropě zintenzívní debata o vstupu Turecka do EU, zatímco nejistota ohledně daní z kapitálových zisků může mít dopad na náladu investorů.