Francouzští chovatelé za rok porazí 1,97 milionu tun drůbeže a britští 1,57 milionu tun. V Polsku se ročně odchová 851.000 tun drůbeže, což je v porovnání s ČR téměř čtyřnásobek. Vyšší produkci má i Španělsko, Německo, Itálie, Nizozemsko, Belgie a Portugalsko.
Drůbež v Evropě nyní začíná ohrožovat nástup viru ptačí chřipky, který se postupně rozšířil z Asie. Česká republika se na možný výskyt viru teprve připravuje, zatímco v řadě evropských států už úřady nemoc potvrdily.
Domácí produkce drůbežího pochází v drtivé míře z velkochovů, kde halové systémy dle odborníků neumožňují styk zvířat s možnými přenašeči nákazy. Vir je navíc poměrně choulostivý na vnější podmínky a k jeho likvidaci stačí tepelná úprava při 70 stupních Celsia. Tepelně neopracované masné výrobky se z drůbežího produkovat nesmí.
Podle aktuálních údajů Českého statistického úřadu loni chovalo 28.798 zemědělských podniků a asi milion domácností celkem 26,6 milionu kusů drůbeže, tedy slepic, kuřat, krůt, kachen a hus.
Drůbeží maso je v Česku v posledních letech stále populárnější a jeho spotřeba vzrostla na loňských zhruba 25 kilogramů na osobu za rok, což je nad průměrem EU. Počátkem devadesátých let přitom průměrný Čech snědl něco přes 13 kilogramů drůbežího ročně. Domácí produkce tohoto druhu masa roste, na krytí spotřeby se ale stále více podílí dovoz. Loni představoval více než pětinu domácí konzumace, zatímco v roce 1998 to bylo asi 6,5 procenta. Podle expertů je za růstem importu především nízká cena drůbeže ze zahraničí.