Většina případů ptačí chřipky se objevila v asijských zemích, a na devizových trzích byl proto virus ptačí chřipky zatím vnímán jako hrozba pro asijské měny. Negativní dopady ale pocítil rovněž australský a novozélandský dolar, tedy měny citlivé na ohrožení globálního růstu.
V únoru se ptačí chřipka objevila v dalších evropských zemích, a podle analytiků se tak eurozóna a její měna ocitají v situaci, která může mít vážné následky. Podle některých analytiků by ptačí chřipka v Evropě mohla dokonce kurz eura srazit zpět na paritu s dolarem. Tedy na kurz jedna ku jedné.
"Euro by mohlo velmi snadno klesnout až na 1,1360 USD, pokud virus zmutuje a bude přenosný na člověka," řekl analytik finanční společnosti ODL Securities v Chicagu Craig Russell. Euro se nyní prodává v kurzu 1,1875 USD/EUR a pokud by se dostalo až na 1,1360 USD, byl by to pokles o téměř pět procent. Na tak nízké úrovni se euro naposledy nacházelo na podzim 2003.
"Euro by potopily výdaje obrovských rozměrů, které by šly na zdravotní péči, a také psychologické otázky," řekl Russell. Podle něj by v případě výskytu ptačí chřipky u člověka bylo nutné čekat problémy v zaměstnání, protože řada lidí by zůstala doma. Podniky by musely omezit nebo zcela zastavit činnost, což by Evropskou centrální banku přinutilo snížit úrokové sazby ve snaze podpořit ekonomiku. Nižší výnosy by pak snížily atraktivitu eura.
Vysoce patogenní kmen ptačí chřipky H5N1 má v celém světě na svědomí zatím 92 lidských životů. Od konce roku 2003, kdy se virus objevil, se jím podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nakazilo asi 170 lidí.
Evropské zemědělství už problémy pociťuje. Od loňského listopadu, kdy začal být problém ptačí chřipky aktuální, klesly francouzským zemědělcům tržby za prodej drůbeže a drůbežího masa přibližně o 30 procent. Francie je největším producentem drůbeže v Evropě a v těchto dnech zjistila přítomnost viru H5 na drůbeží farmě u Lyonu.
Začátkem února potvrdila virus H5N1 u ptactva Itálie, Řecko a Rakousko. Nejhorší scénář vývoje ptačí chřipky u člověka není možné odhadnout. Při pandemii chřipky v roce 1918 se ale oběti v celém světě odhadují na 20 milionů až 100 milionů lidí.
Analytici se snaží zjistit, které ekonomiky a měny by byly pandemií chřipky zasaženy nejvíce. Někteří tvrdí, že vzhledem k masivnímu rozmachu letecké dopravy by se epidemie mezi lidmi šířila tak rychle, že škody v rámci jednotlivých ekonomik by se velmi brzy vyrovnaly. Měny většiny zemí by se tedy nemusely příliš vychýlit, protože by byly postiženy všechny.
"Vzhledem k tomu, že u většiny zemí se zdá, že by se u nich mohla nákaza vyskytnout, není to faktor pro finanční trhy," myslí si analytik investiční banky Merrill Lynch Jason Daw. Záleželo by ale na tom, která země by byla zasažena jako první, řekl.