Stavební zákon znovu míří do sněmovny

„Současné pozměňovací návrhy spíše přispívají k prosazení zákona a ke zjednodušení celého schvalovacího procesu,“ říká k současnému stavu zákona, ministr pro místní rozvoj Radko Martínek.

Nový stavební zákon má zjednodušit doposud komplikovaná stavební řízení. Zároveň však
klade vyšší nároky na stavební úřady. Schválením tohoto nového právního předpisu tak dojde nejen ke zjednodušení, ale i k určitému zkvalitnění řízení.

„Klíčovým bodem k tomuto kroku je paragraf čtyři nového zákona. V něm jsou vymezeny stavby bez ohlášení, které potřebují mimo jiné územní souhlas. Stavby na ohlášení oproti tomu územní souhlas nepotřebují, ale potřebují souhlas souseda. Existuje tedy možnost sloučit územní řízení a stavební řízení. V zákoně je také obsažen institut veřejnoprávní smlouvy – čili smlouvy stavebníka se stavebním úřadem o tom, že stavbu provede takovým a takovým způsobem. To vše jsou věci, které stavební úřad zváží na základě požadavku stavebníka, vyhodnotí způsob, který je nejjednodušší a který vede nejkratší cestou k cíli. Klíčové je zde také to, že nový stavební zákon ukládá stavebním úřadům povinnost, že pokud je to možné, tak k tomuto cíli využijí pouze jedno rozhodnutí a že tedy už nebude následovat několik řízení za sebou,“ řekl k novému zákonu Martínek.

Důležitým bodem nového stavebního zákona je také vyhláška o projektové dokumentaci. Ta stanovuje náležitosti, které má mít projekt k územnímu řízení a jak má vypadat projekt ke stavebnímu povolení. Nově je tedy vyžadováno při stavebním povolení i předložení prováděcího projektu. To je důležité zejména z pohledu problému narušení staveb v důsledku značného množství sněhu. Zvláště u těchto projektů je důležité, aby investor předložil před zahájením stavby prováděcí projekt stavby.