Všichni mohou bydlet v sociálních bytech

V poslední době je velmi často projednáváno téma ohledně daně z přidané hodnoty na stavební práce spojené s výstavbou, rekonstrukcí, modernizací a opravami bytového fondu. Základním kamenem úrazu je prodloužení plošné výjimky, která v současné době platí pouze do konce roku 2007, která umožňuje uplatnění snížené sazby. Pokud by nedošlo k jejímu prodloužení, bude od začátku roku 2008 možno využít sníženou sazbu jenom pro tzv. sociální bydlení.

Nyní zákon o dani z přidané hodnoty definuje pod pojmem stavby pro sociální bydlení domovy důchodců, dětské domovy, ústavy sociální péče a podobná zařízení určená pro trvalé nebo přechodné ubytování oprávněných osob. S platností od 1.1.2008 bude proto nutné definovat sociální bydlení tak, aby zahrnovalo mnohem větší okruh občanů.

Do konce srpna by proto měl být vládě předložen návrh, který bude přesně technicky i právně vymezovat pojem sociální bydlení pro možnost uplatnění snížené sazby daně z přidané hodnoty. Poté, co vláda tento návrh projedná, bude definice sociálního bydlení zapracována do návrhu novely zákona o dani z přidané hodnoty. Novela zákona o DPH má být předložena do 30.11.2006.

Podkladem pro budoucí přípravu definice sociálního bydlení, na níž se budou podílet, kromě Ministerstva financí i Ministerstvo pro místní rozvoj a Ministerstvo práce a sociálních věcí, bylo jednání vlády dne 15. února 2006. Na tomto jednání se členové vlády shodli, že východiskem pro přesné definování sociálního bydlení pro budoucí účely snížené sazby DPH budou tři následující okruhy bydlení:

1.  Stavby sloužící k ubytování osob ohrožených sociálním vyloučením – což mohou být například týdenní stacionáře, domovy pro osoby se zdravotním postižením, domovy pro seniory, domovy se zvláštním režimem, chráněné bydlení, azylové domy, domy na půl cesty, zařízení pro krizovou pomoc, noclehárny, terapeutické komunity, centra sociálně rehabilitačních služeb apod.

2.  Nájemní byty pořízené z veřejných prostředků nebo s jejich přímou podporou – což mohou být například tyto typy nájemních bytů:

• Byty s jednoznačným sociálním určením - nájemní byty stavěné obcemi se státní dotací podle některého z dotačních programů Ministerstva pro místní rozvoj nebo Státního fondu rozvoje bydlení - podprogram „Podpora výstavby podporovaných bytů“ a výstavba podle podmínek nařízení vlády č. 146/2003 Sb.. Jedná se o obecní nájemní byty určené pro příjmově vymezené osoby, chráněné byty pro osoby se sníženou soběstačností (domy s pečovatelskou službou), vstupní byty a byty na půl cesty. Jedná se o nájemní byty určené pro cílovou skupinu osob, které jsou ohroženy sociálním vyloučením.
• Družstevní nájemní byty postavené se státní podporou z prostředků Státního fondu rozvoje bydlení podle podmínek stanovených zákonem č. 378/2005 Sb. a nařízením vlády č. 465/2005 Sb. Tyto byty nejsou explicitně určeny pro sociálně definovanou cílovou skupinu; nicméně z „nastavení“ podmínek je zřejmé, že jde o nájemní byty pro cílovou skupinu osob se středními příjmy, které „nedosáhnou“ na vlastnické bydlení, ale které jsou schopny se na řešení své bytové potřeby částečně podílet.
• Nájemní byty postavené soukromými investory a pronajímané po stanovenou dobu příjmově vymezeným osobám – podle podmínek připravovaného nařízení vlády, které bude vládě, podle Plánu legislativních prací vlády, předloženo v dubnu 2006. Bude se jednat o nájemní byty s jednoznačně příjmově vymezenou cílovou skupinou (na rozdíl od „trvale“ nájemních bytů se státní dotací to budou „dočasně“ nájemní byty – po stanovenou dobu např. 10 let).
• Nájemní byty postavené obcí, popř. krajem, bez podpory státu a pronajímané vymezeným skupinám osob.

3.  Ostatní byty a rodinné domky, pokud celková podlahová plocha bytů nepřesáhne stanovený limit – což by mohly být např. rodinné domky do 150 m2 a byty do 90 m2.

Možnost uplatnění snížené sazby daně by se týkala také převodů staveb, vymezených pod pojmem sociální bydlení, například při prodeji nově postavených bytů.

Jak na to?

Především třetí uvedený okruh bydlení bude zajímat většinu obyvatel České republiky. Stále ještě platí, že největší zájem je právě o menší nemovitosti do velikosti 2+KK, které se vejdou do těchto stanovených hranic. A ani pro ty, co si budou chtít pořídit větší obydlí není vše ztracené. Už nyní realitní odborníci našli pár „kliček“, jak tyto mantinely překročit. Stačí například, když si zájemce koupí dva byty o velikosti do 90 m2 vedle sebe a spojí je. Developeři zase nemusejí šetřit metry na místnostech, které nejsou primárně určeny k bydlení (tzv. neužitné prostory bytu). To znamená, že například komora nebo šatna může být velká i 15 m2. A tyto metry už lze pohodlně využít jako ložnici, dětský pokojík nebo pracovnu.

Podle Arnošta Hejduka, ředitele agentury Rooney&Benett, je definice sociálního bydlení velmi nejasná: „ Dům do 150m2, to může být menší funkcionalistická vila za desítky milionů, ale také to může být laciný montovaný domek na periferii. A oba spadají do sociálního bydlení.“

Zdroj: Tiskové zprávy Ministerstva financí a Rooney&Benett