Česká republika patří mezi tzv.“malé otevřené“ ekonomiky. Znamená to, že zde probíhá zahraniční obchod, ale zároveň nepatříme mezi státy, které by dokázaly významněji ovlivňovat dění na mezinárodní scéně.
Od počátku devadesátých let dochází neustále ke zvyšování dovozu a vývozu, přičemž se vstup České republiky do EU výrazně projevil na dynamice tohoto růstu. Zahraniční obchod zaznamenal v roce 2005 nejlepší výsledky za celou dobu existence České republiky. Obrat zahraničního obchodu tak dosáhl rekordní hodnoty, která byla v porovnání s rokem 1993 vyšší dokonce 4,4krát.
Rok 2005 byl provázen především zvýšením obratu o 6,6 %, tj. o 229,3 mld. Kč. Pro všechny měsíce byla příznačná rychlejší dynamika vývozu oproti dynamice dovozu. Pozitivně lze hodnotit vývoj zahraničního obchodu i v porovnání s jeho vývojem ve státech EU jako celku. Obchodní bilance EU 25 skončila v lednu až říjnu 2005 schodkem 7,0 EUR (v tom u EU 15 aktivem 14,0 mld. EUR a u 10 nových členských států schodkem 21,0 mld. EUR). Česká republika jako jediná z nových členských států EU vykázala v uvedeném období kladnou bilanci zahraničního obchodu.
V loňském roce došlo též k zlepšení obchodní bilance o 68,3 mld. Kč. Těžiště zlepšení se v teritoriální struktuře soustředilo na státy EU 25 (56,8 mld. Kč) a ve zbožové struktuře do strojů a dopravních prostředků (82,3 mld. Kč).
Pozitivně na obchodní bilanci působily zejména:
-
pokračující růst průmyslové produkce
Růst výroby ve zpracovatelském průmyslu (zejména v nově vybudovaných výrobních kapacitách pomoci zahraničních investic) měl značný podíl na meziročním zvýšení vývozu.
Nejvýznamnější položkou vývozu zpracovatelského průmyslu byla silniční vozidla, která se na celkovém vývozu v roce 2005 podílela 16,2 % proti 14,9 % v roce 2004, a z nich hlavně osobní automobily a díly a příslušenství motorových vozidel. Ze strojírenských výrobků zaznamenal vysoký růst např. i vývoz kancelářských strojů a zařízení k automatizovanému zpracování dat.
-
příliv přímých zahraničních investic v uplynulých letech
Produkce ve výrobních kapacitách vybudovaných pomoci PZI se promítla do růstu výroby v řadě odvětví zpracovatelského průmyslu. Tato výroba má významný podíl na stávajícím příznivém vývoji vývozu zboží a rovněž umožňuje realizovat některé subdodávky pro tuzemské výrobce a snižuje tím i nároky na dovoz.
V roce 2005 příliv PZI pokračoval a za 11 měsíců dosáhl 251,4 mld. Kč. Tato hodnota byla však ovlivněna prodejem státních podílů v Telecomu, Unipetrolu a ve Vítkovice Steel zahraničním investorům.
-
nižší dovoz strojního zařízení pro určitá odvětví průmyslu, kovozpracujících strojů a strojů a zařízení všeobecně užívaných v průmyslu vlivem růstu domácí výroby.
-
významné zvýšení bilance zahraničního obchodu se státy, s kterými byla obchodní bilance v předchozím období vysoce pasivní. Jako příklad lze uvést některé státy EU 25 (hlavně Francii a Itálii), Spojené státy a Japonsko.
Negativní vliv na bilanci zahraničního obchodu měly především:
-
vývozní a dovozní ceny
Pohyb cen zahraničního obchodu byl ovlivněn hlavně vývojem cen na světovém trhu a posílením CZK vůči EUR a USD. Dovozní ceny vzrostly silným působením cen ropy a zemního plynu na světovém trhu.
-
dovoz armádních stíhaček Jas- Gripen v hodnotě 10,3 mld. Kč
-
zvýšený dovoz některých druhů spotřebního zboží
V roce 2005 vzrostl významně např. dovoz masa a masných výrobků, mléčných výrobků a vajec, cukru a výrobků a doplňků a obuvi.
-
ekonomická situace ve světě a zejména ve státech eurozóny, kde přetrvává nízký ekonomický růst, který byl poznamenán především vývojem v Německu.
-
další prohloubení vysokého schodku zahraničního obchodu s Čínou a hlavně s Ruskem
Zdroj: Český statistický úřad