"Shodli jsme se, že to je problém celé řady zemí," uvedl Camplík. Proto chce čtyřka do 14 dnů oslovit i další evropské státy, například Španělsko.
Komorám vadí především audity obchodních řetězců. Fungují tři různé modely auditů a každý řetězec používá jiný. Proto do jednoho podniku přijdou i tři auditorské firmy ročně, vysvětluje Camplík. Kontroly hospodaření si podle něj platí potravinářské firmy ze svého. "Navíc když bude chtít řetězec vyřadit nějakou firmu, tak tam auditor něco najde," míní prezident.
Komorám se nelíbí ani pohled státu na postavení řetězců na trhu. "Většina našich stížností na chování řetězců v cenové politice byla zatím zamítnuta s odůvodněním, že dotyčný řetězec nemá na trhu dominantní postavení," stěžuje si Camplík.
Komory nyní chtějí prosadit, aby se na řetězech od určité výše podílu na trhu nahlíželo jako na firmu s dominantním postavením. "Samozřejmě, že cenový boj, který se vede, může pro některé firmy znamenat, že nebudou schopny udržet výrobu," uvedl prezident.
Podle něj je dnešní krok potravinářských zástupců prvním významným signálem, že se současný stav musí řešit. "V minulosti to zatím nikoho moc nezajímalo," podotkl. Systém několika auditů ale firmám komplikuje práci. Snižuje konkurenceschopnost a zvyšuje náklady, tvrdí Camplík.
Některým praktikám obchodních řetězců, na něž si dodavatelé stěžují, by mohla zabránit novela zákona o hospodářské soutěži, kterou nyní projednává Poslanecká sněmovna. Norma definuje tzv. ekonomickou závislost a zakazuje její zneužívání, například vybírání poplatků za přijetí zboží do prodeje či neúměrně dlouhé doby splatnosti.