Zajištění naší energetické budoucnosti: Evropská komise formuluje svou vizi energetické strategie pro Evropu

„Energetické výzvy 21. století vyžadují společnou reakci EU.   EU představuje základní článek pro udržitelné, konkurenceschopné a bezpečné  zásobování evropských občanů energií.  Společný a jedním hlasem vyjádřený přístup umožní Evropě  stát v čele  hledání energetických řešení,“ zdůraznil předseda Evropské komise Barosso.

„Dokončení mezinárodního trhu, boj proti  změně klimatu a bezpečnost dodávek, to jsou společné energetické výzvy, které volají po společných řešeních. Nastal čas  pro novou evropskou energetickou politiku,“ řekl Andris Piebalgs, komisař pro energetiku.

Zelená kniha na tomto základě nastiňuje, jak by evropská energetická politika mohla naplnit tři základní cíle energetické politiky: udržitelný rozvoj, konkurenceschopnost a bezpečnost  dodávek.

Vypracovávání evropské energetické politiky je úkolem na delší čas. Komise navrhuje, aby se při tom vzal za základ dokument Strategic EU Energy Review (Přezkum energetické strategie EU), který bude pravidelně předkládán Radě a Parlamentu a který se bude zabývat všemi aspekty energetické politiky. Tak by vznikla  pravidelná inventarizace úkolů a akční plán pro Evropskou radu   a Parlament , v jehož rámci by se sledoval postup a určovaly by se nové úkoly a reakce na všechny stránky energetické politiky.

Bylo pojmenováno šest prioritních oblastí:

V zájmu dokončení vnitřního energetického trhu posuzuje zelená kniha nová opatření, jako jsou: kodex evropské energetické sítě, prioritní plán   propojení Evropy, evropský energetický regulátor a nové iniciativy k zajištění stejných podmínek zejména pokud jde o oddělení sítí od konkurenčních aktivit. Konkrétní návrhy budou předloženy ještě do konce tohoto roku.

Druhá prioritní oblast se týká bezpečných dodávek na vnitřním energetickém trhu, zajištění solidarity mezi členskými státy. Mezi možná navrhovaná opatření patří zřízení Evropského střediska pro sledování energetického zásobování a novelizace stávajících právních předpisů Společenství  o zásobách ropy a plynu s cílem zajistit, aby tyto předpisy upravovaly potenciální přerušení zásobování.
 
Jako třetí prioritní oblast byla uvedena udržitelná, účinná a rozmanitá skladba zdrojů energie.  Volba této skladby energetických zdrojů členskými státy je a zůstane otázkou, která se řídí zásadou  subsidiarity, ovšem volba jednoho členského státy nevyhnutně ovlivňuje energetickou bezpečnost jeho sousedů a Společenství jako celku. Toho lze dosáhnout prostřednictvím Přezkumu energetické strategie EU, který pokryje všechny aspekty energetické politiky a zanalyzuje veškeré výhody a nevýhody různých zdrojů energie od obnovitelných až po uhlí a jadernou energii. To může posléze vést k tomu, že na úrovni Společenství budou stanoveny cíle týkající se celkové energetické skladby zdrojů energie, aby se zajistily bezpečné dodávky energie a zároveň se respektovalo právo členských států zvolit si vlastní zdroje energie.

Ve své čtvrté oblasti činnosti Komise navrhuje celou řadu opatření, která mají pomoci vyrovnat se s výzvami spojenými s globálním oteplováním. Zejména navrhuje, aby případný obsah akčního plánu o energetické účinnosti byl přijat Komisí koncem tohoto roku. Tento akční plán stanoví nezbytná opatření, pomocí nichž má EU ušetřit 20 % energie, kterou by v opačném případě do roku 2020 spotřebovala. Dále navrhuje, aby EU připravila nový plán pro obnovitelné zdroje energií v EU a cíle, jichž se má dosáhnout do roku 2020 a v budoucích letech, abychom vytvořili stabilní investiční prostředí, které by umožnilo vyrábět v Evropě více konkurenční obnovitelné energie.

Technologie účinné energie a nízkouhlíkové technologie představují rychle rostoucí mezinárodní trh, který bude mít v nadcházejících letech hodnotu miliard eur. Strategický energetický technologický plán, který byl navržen v páté akční oblasti zelené knihy, zajistí, aby se evropský průmysl stal světovým vůdcem v oblasti nové generace technologií a výrobních postupů.

Zelená kniha dále zdůrazňuje potřebu společné vnější energetické politiky. Abychom mohli reagovat na výzvy rostoucí poptávky, vysoké a nestálé ceny energie, zvyšující se závislost na dovozu a změny klimatu, musí Evropa na mezinárodní scéně hovořit jedním hlasem. Komise proto navrhuje, aby přezkum energetické strategie EU zahrnoval: stanovení priorit v oblasti infrastruktury za účelem bezpečnosti dodávek (včetně plynovodů a ropovodů a terminálů LNG) a dohodu ohledně konkrétní akce k zajištění jejich realizace; stanovení plánu pro vytvoření panevpropského evropského energetického společenství se společným regulačním prostorem; obnovení přístupu k evropským partnerům, včetně Ruska, kteří jsou nejvýznamnějšími dodavateli energie, promítnutí naší vzájemné závislosti a návrhy nových mechanismů Společenství, které by umožnily rychlé a koordinované reakce na nouzové situace související s dodávkami energie.

To jsou některé z návrhů nastíněných v Zelené knize. Na základě odpovědí a připomínek získaných v široké veřejné diskuzi, která bude probíhat, a na základě závěrů Evropské Rady a Parlamentu navrhne Komise sérii konkrétních opatření.

 
Souvislosti vývoje energetické politiky EU

Zásadní otázky energetického rozvoje EU:

• V oblasti energetiky existuje naléhavá potřeba investic. Jenom v Evropě budou k pokrytí očekávané poptávky a k nahrazení stárnoucí infrastruktury v této oblasti v příštích dvaceti letech zapotřebí investice ve výši zhruba jednoho trilionu EUR.
• Zvyšuje se naše závislost na dovozu.  Nepodaří-li se nám zvýšit konkurenceschopnost domácího energetického průmyslu, bude v nadcházejících 20 až 30 letech kryto přibližně 70 % spotřeby energií v Evropské unii z dovozu (ve srovnání s dnešním padesátiprocentním podílem importované energie) a část dováženého množství energie  bude pocházet z politicky nestabilních oblastí světa.
• Ložiska surovin využívaných v energetice jsou soustředěna v několika málo zemích. V současné době pochází přibližně polovina zemního plynu spotřebovaného v EU z pouhých tří zemí (Rusko, Norsko a Alžírsko). Bude-li současný trend pokračovat, zvýší se v příštích 25 letech podíl dováženého zemního plynu na 80 % evropské spotřeby.
• Celosvětová poptávka energetických zdrojů  se neustále zvyšuje. Očekává se, že světová spotřeba energie – a objem emisí CO2 – se do roku 2030 zvýší o zhruba 60 %. Celosvětová spotřeba ropy se od roku 1994 zvýšila o 20 % a podle současných prognóz bude ročně vzrůstat o 1,6 %.
• Ceny ropy a zemního plynu se neustále zvyšují. Za poslední dva roky se  ceny těchto surovin v EU téměř zdvojnásobily a tento vývoj se promítl i do cen elektrické energie. S rostoucí celosvětovou poptávkou po fosilních palivech, přetížením dodavatelských řetězců a zvýšenou závislostí na dovozech pravděpodobně nedojde k opětovnému poklesu současných vysokých ceny ropy a zemního plynu. Tento stav v krátkodobém výhledu zatěžuje spotřebitele, v budoucnu může být východiskem pro zvyšování energetické účinnosti a inovativní přístupy  v oblasti energetiky.
• V současné době dochází k oteplování celosvětového klimatu. Podle Mezivládní komise pro klimatické změny (Intergovernmental Panel on Climate Change - IPCC) došlo již v důsledku emisí skleníkových plynů ke globálnímu oteplení o 0,6 stupně Celsia. Nebudou-li provedena potřebná opatření, zvýší se do konce tohoto století teplota zemského povrchu  o 1,4 až 5,8 stupňů Celsia. Všechny oblasti světa – včetně EU – budou muset čelit závažným důsledkům v  ekonomice i ve svých ekosystémech.
• Evropa dosud nevytvořila plně konkurenceschopné vnitřní trhy s energiemi. Pouze existence takovýchto trhů může občanům EU zajistit bezpečné zásobování energiemi a nižší ceny. K dosažení tohoto cíle je zapotřebí vytvořit a rozvinout  potřebná propojení, přijmout účinné zákonné předpisy, zavést celkový regulatorní rámec a tato ekonomická a legislativní opatření plně uplatnit v praxi; dále je nutno důsledně prosazovat pravidla Společenství v oblasti hospodářské soutěže. Chce-li Evropa vskutku účinně reagovat na všechny tyto problémy, jimž musí čelit, a správně investovat do své budoucnosti, musí  konsolidaci své energetiky založit na důsledném uplatňování zásad tržní ekonomiky.