Sněmovna přijala senátní návrhy v zákoně o vyvlastnění

Předloha počítá s tím, že majitelé vyvlastňovaných nemovitostí dostanou buď finanční odškodnění podle ceny v místě obvyklé podle znaleckého posudku, nikoli už podle cenových tabulek, nebo nově hmotnou náhradu, například nový pozemek.

Senátoři do předlohy vložili také ustanovení, podle něhož "veřejný zájem na vyvlastnění musí být prokázán ve vyvlastňovacím řízení". Ministr pro místní rozvoj Radko Martínek (ČSSD) s tím souhlasil. Horní komora také do zákona vložila pasáž, podle níž se má vyvlastňovací řízení v zásadě řídit pravidly správního řádu.

Majitel vyvlastněné nemovitosti by měl mít podle další senátorské úpravy nárok na její vrácení, pokud se v tříleté lhůtě na takovém pozemku nezačne například se stavbou ve veřejném zájmu.

"Institut vyvlastnění musí existovat. Bez toho by se stavby ve veřejném zájmu nedaly stavět," řekl generální ředitel Svazu podnikatelů ve stavebnictví Miloslav Mašek. Dodal, že vyvlastnění ve veřejném zájmu bude působit proti spekulantům, kteří kupují například pozemky u dálnic a poté stavbu zdržují a žádají vysoké odstupné. "Naopak majitelé poškozeni nebudou, dostanou tržní cenu," uvedl Mašek. Dodal, že například mnichovské letiště v Německu by se bez vyvlastnění postavit nedalo.

Ministr Martínek již při projednávání předlohy v Senátu připomněl, že "návrh zákona sám o sobě nevyvlastňuje vůbec nic", pouze od ledna 2007 stanoví pravidla pro vyvlastnění ve veřejném zájmu. Podle ministra je vyvlastnění chápáno jako krajní zásah do vlastnictví. Zákon proto podle něj přináší garance ve prospěch vyvlastňovaného. Při omezení vlastnického práva, zřízení věcného břemene, bude náhrada poskytnuta ve výši ceny práva odpovídajícího věcnému břemenu," uvedl ministr.