"Původní nárok FNM (Fondu národního majetku) a ČR byl formulován jako odhad horní hranice: až 263 miliard Kč. Teprve v průběhu arbitráže bylo možné provést konkrétnější kalkulaci, která nasvědčuje tomu, že skutečný nárok ČR vůči Nomuře je zhruba v polovině původního rozpětí," citují Sobotkovo vysvětlení LN. "Kalkulace je založena na rozdílu mezi tím, kolik stála nucená správa IPB v roce 2000 a kolik by bývala stála v roce 1998, před vstupem Nomury," dodává deník ze Sobotkova vysvětlení.
Sobotka tak v textových zprávách Lidovým novinám v podstatě potvrdil páteční informaci mluvčího Nomury Jiřího Hrabovského. Ten řekl, že Česko v curyšské arbitráži snížilo nárok na 111 miliard korun.
Česká republika v pátek prohrála řízení s Nomurou v Londýně. Nomura žádá v arbitráži miliardy kvůli uvalení nucené správy na banku IPB a jejímu následnému prodeji finančnímu ústavu ČSOB. Arbitři v první fázi rozhodovali jen o vině nebo nevině českého státu. Výši částky, kterou bude muset ČR zaplatit, určí arbitři v druhém kole. Jedním z argumentů, kterým podle LN ministr financí hájil prohru v arbitráži bylo, že jde jen o jednu z bitev poměrně složité a vleklé války mezi státem a Nomurou. Naznačoval tím, že Česko by po všech sporech mohlo být nakonec "v plusu", píšou LN, podle kterých však operoval s naprosto chybnými čísly.
Nomura vlastnila 46,16procentní podíl v IPB přes nizozemskou společnost Saluka. V červnu 2000 ČNB uvalila na IPB nucenou správu a stát ji předal ČSOB. Nomura pokládala za diskriminační, že stát IPB před krachem nezachraňoval žádnou subvencí, na rozdíl od jiných velkých českých bank. Později proto podala na ČR arbitrážní žalobu v Londýně.