Respekt: Stát Nomuře zaplatí zřejmě mnohem méně, než požaduje

Londýnský arbitrážní soud podle Respektu také nezpochybnil tehdejší vyhlášení nucené správy a nesolventnost banky ani v nejmenším nezpochybnil. Tím dal zřejmě české vládě naději, že uspěje u dalšího, tentokrát curyšského arbitrážního soudu, kde stát žaluje Nomuru o náhradu škod způsobených v bance špatným hospodařením japonských investorů.

Podle vyjádření mluvčího Nomury Jiřího Hrabovského by se však náhrada škody ve prospěch Nomury mohla v londýnské arbitráži vyšplhat až na 60 či 70 miliard Kč. Premiér Jiří Paroubek naopak míní, že způsobená škoda může být jen symbolická. Částku, kterou bude muset stát nakonec zaplatit, určí arbitři v druhém kole. Za jak dlouho rozhodnutí padne, není zatím jasné.

Respekt k historii celého případu podotýká, že každý poučený laik z dostupných faktů tušil, že Nomuře vůbec nejde o IPB a její prosperitu, ale o získání Plzeňských pivovarů, které měla banka ve svém vlastnickém portfoliu. Jen zásluhou dlouholeté vládní shovívavosti se mohlo stát, že IPB zkrachovala až v roce 2000 a ne o roky dříve, protože samotné dluhy banky i výška nevymahatelných pohledávek u jejích dlužníků přesahovaly sto miliard korun, píše list.

Podle týdeníku převzal v roce 2000 tehdejší ředitel IPB Jan Klacek závěrečnou zprávu bankovního dohledu ČNB, která byla zdrcujícím čtením. Bankovní dohled prověřil dluhy skoro dvou set nejspornějších klientů banky (dohromady půjčky za šedesát miliard). Zjistil, že více než polovina z nich půjčky od banky nevrací. Zpráva konstatovala, že se v bance porušují všemožné limity, které mají banky kvůli rozložení rizika, píše Respekt.

Zpráva bankovního dohledu byla poslední špatnou zprávou o prodělávajícím bankovním domě, vláda vyhlásila nad IPB nucenou správu, vyvedla z ní do České konsolidační agentury nevymahatelné pohledávky (odhadem za sto miliard korun) a pak ji za formální korunu prodala ČSOB. Skutečná cena, kterou zaplatí ČSOB měla být určena později, dodnes, i zásluhou arbitráže nebyla stanovena, připomíná týdeník.

Dodává, že to, že hlavním důvodem zájmu Nomury byly akcie pivovarů a že vše bylo předem domluveno s managementem IPB zastoupeným předsedou představenstva Jiřím Tesařem a faktickým vládcem a stratégem banky Liborem Procházkou, ukázal hned druhý den po získání banky japonským investorem.

Nomura odkoupila od IPB akcie pivovarů Prazdroj a Radegast za devět miliard korun. Peníze ale nikdy nezaplatila a sama později pivovary prodala za zhruba 24 miliard jihoafrickému pivovaru Bass. K formálnímu zaplacení za pivovary Nomura použila kličku, která jako by už předvídala krach IPB, uvádí týdeník. Ve smlouvách totiž bylo, že může kupní cenu uhradit akciemi IPB - a když poté IPB opravdu zkrachovala, tak jako úhradu použila Nomura ony bezcenné akcie banky. Třímiliardovou investici na nákup banky si tak Nomura několikanásobně vzala zpět, uzavírá pondělní Respekt.

Nomura vlastnila 46,16procentní podíl v IPB přes nizozemskou společnost Saluka. V červnu 2000 ČNB uvalila na IPB nucenou správu a stát ji předal ČSOB. Nomura pokládala za diskriminační, že stát IPB před krachem nezachraňoval žádnou subvencí, na rozdíl od jiných velkých českých bank. Později proto podala na ČR arbitrážní žalobu v Londýně. Arbitři v první fázi rozhodovali jen o vině nebo nevině českého státu.