CER: V lisabonských reformách loni vládlo Dánsko,nejhorší Polsko

"Tabulka pořadí opět potvrzuje, že skandinávské země si vedou nejlépe," uvedlo CER. Ústav hodnotí každoročně, jak si země EU vedou v plnění reforem, dohodnutých v Lisabonu v roce 2000. Tyto reformy mají z EU udělat nejproduktivnější ekonomiku světa, založenou na znalostech a technologiích, tak, aby si i v budoucnu mohly dovolit financovat velkorysé systémy sociálního zabezpečení v situaci stárnutí populace, klesajícího počtu pracovních sil a rostoucí konkurence Asie.

Dánsko bylo za rok 2005 "hrdinou", zemí s největším pokrokem v reformách nebo s nejlepší praxí, v šesti oblastech lisabonských cílů. Vystřídalo tak Švédsko, vítěze za rok 2004. Skandinávské země Dánsko, Švédsko a Finsko již déle vedou evropské žebříčky konkurenceschopnosti, a to i přes své štědré sociální systémy.

"Vítězná dánská kombinace rychlého růstu, vysoké zaměstnanosti a vysoké úrovně sociálního zabezpečení přitahuje tolik pozornosti, že ekonomové v celé EU nyní debatují, jak dánský model kopírovat," uvedlo CER. Ústav poukázal na to, že sociální model lze zachovat nikoliv pasivní ochranou pracovních míst, ale investicemi do znalostí a zabezpečení lidí samých.

Označení hlavní "potížista", který loni udělal nejmenší pokrok, se loni přesunulo z Itálie na Polsko, největší novou členskou zemi EU. Zavinily to zčásti loňské volby, CER však poznamenává, že kvůli populismu nové konzervativní menšinové vlády Polsko letos v reformách nepokročí, ani kdyby se vyhnulo předčasným volbám. Varšava dostala nejhorší známku v osmi lisabonských oblastech.

Zpráva vychází několik dní před summitem EU, kde by šéfové vlád členských zemí měli potvrdit vůli k reformám růstu a zaměstnanosti, jak je ztělesňuje lisabonská agenda. EU se nicméně již vzdala původní představy, podle níž cíle tohoto programu naplní do roku 2010.

Revidovaný a zúžený reformní program se má nyní zaměřovat na podporu technologií, výzkumu a vývoje, další liberalizaci vnitřního trhu a především reformy trhu práce, penzijních systémů a systémů zdravotní péče. Nynější rozsáhlé protesty Francouzů proti pružnějším pravidlům pro zaměstnávání mládeže, belgické stávky proti zvyšování důchodového věku a projevy hospodářského nacionalismu ve Francii, Polsku a Španělsku však ukazují, že uskutečňování těchto reforem bude obtížné. Otazníky panují rovněž nad vůlí ke hlubší integraci a liberalizaci vnitřního trhu.

"Zásadní je, aby EU našla rovnováhu mezi ekonomickou liberalizací a sociální ochranou," uvádí v této souvislosti CER. Přílišné vychýlení jedním směrem může vést k odporu veřejnosti, zatímco vychýlení opačným směrem ohrozí Evropu hospodářskou stagnací," píše CER.

Česká republika byla zprávou označena za "slabou" v oblastech inovace, kde se posuzuje rozvoj přístupu domácností, škol a veřejných institucí k internetu, podpora nových technologií a rychlého internetu, a v podpoře podnikání, kde je měřítkem plnění evropské charty pro drobné podnikání. Titulem "hrdina" byla oceněna na poli státní pomoci a politiky hospodářské soutěže, kde se hodnotí podpora konkurence, snižování subvencí a reforma pravidel pro veřejné zakázky, a v oblasti přírodního prostředí. Tam jsou kritérii zejména redukce emisí tuhých částic a ozonu, nakládání s přírodními zdroji a ochrana biodiverzity.