Průvodce společným zdaněním manželů

Pro koho je společné zdanění manželů určeno?

Společného zdanění mohou využít ti manželé, kteří vyživují alespoň jedno dítě žijící s nimi v domácnosti. Tato podmínka se považuje za splněnou, i když si řekli své „ano“ nebo se jim narodil potomek až v poslední den v roce 2006. Více viz článek z 19.1.2006.

Co se ne/zahrnuje do příjmů?

Mezi příjmy, které se uvádějí v daňovém přiznání, se nepočítají pouze příjmy ze zaměstnání, z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti, ale také z kapitálového majetku, z pronájmu a dalších činností (§ 10 ZDP). Nezahrnuje se sem zvýšení důchodu pro bezmocnost, dávky státní sociální podpory, dávky a služby sociální péče, státní příspěvky na penzijní připojištění se stáním příspěvkem, státní příspěvky ze stavebního spoření a stipendia.

V jakých případech není možné společné zdanění manželů použít?

Manželé nemohou podat společně daňové přiznání, jestliže alespoň jeden z nich:

• stanovuje daň paušální částkou,
• uplatňuje minimální základ daně (pro rok 2005 činí minimální základ daně celkem 107 300 Kč),
• vypočítává a odvádí daň za více zdaňovacích období,
• je spolupracující osobou anebo rozděluje příjmy a výdaje na spolupracující osobu, kterou nemusí být jen druhý z manželů
• podává daňové přiznání po prohlášení nebo zrušení konkurzu,
• uplatňuje slevu na dani (investiční pobídky – více viz zákon).

Pro jednodušší představu, jak může společné zdanění snížit výdaje rodiny, jsou zde dva konkrétní příklady výpočtu.

I. příklad

Jako první jsme si zvolili rodinu, kdy manžel vydělává 30 000 Kč hrubého měsíčně, platí si penzijní připojištění ve výši 1500 Kč měsíčně (tj. v maximální možné výši, kterou si může uplatnit jako odpočet) a dvakrát daroval během zdaňovacího období roku 2005 bezplatně krev. Jeho žena je na mateřské dovolené a mají dvě zdravé děti ve věku 2 a 5 let.

Podle tabulky je zřejmé, že v případě podání samostatného daňového přiznání manžela, bude výše odvedené daně 31 420 Kč. V tomto případě se již vyplatí využít společného zdanění manželů, kdy bude činit výše daně pouze 18 180 Kč, tj. o 13 240 Kč méně.

II. příklad

Druhým příkladem pro výpočet společného zdanění je rodina, kde manžel vydělává 30 000 Kč hrubého měsíčně a platí si penzijní pojištění ve výši 1 500 Kč měsíčně. Jeho žena vydělává 25 000 Kč hrubého měsíčně a hradí si také penzijní připojištění ve stejné výši jako její manžel. Oba vyživují čtyři děti žijící společně ve stejné domácnosti (věk 6, 9, 11, 15 let).

V druhém výpočtu jsou příjmy manželů velmi podobné, proto rozdíl při použití společného zdanění a samostatného podání daňového přiznání obou manželů není tak markantní.

Z uvedených dvou příkladů je zřejmé, že se využít společného zdanění vyplatí rodinám, kde jsou silné příjmové rozdíly.

Přeplatek / nedoplatek

Jak vyřešilo Ministerstvo financí přeplatek a nedoplatek na dani (popř. penále) při použití společného zdanění manželů? Využitím zákona o správě daní a poplatků. Tento zákon umožňuje požádat správce daně o vrácení přeplatku na dani s poukázáním na úhradu nedoplatku na dani druhého manžela. Žádost je umístěna přímo ve formuláři daňového přiznání, a to na straně 4, který se nachází v příloze č. 5. Jestliže žádost podáte, provede správce daně převod přeplatku na dani jednoho z manželů na nedoplatek druhého z manželů, a to ke dni splatnosti daně druhého z manželů. Není tedy třeba se obávat případného penále za opožděnou úhradu daně.

Vrácení daní

Jestliže vám vznikne společným zdaněním manželů přeplatek na dani a nevyužije převodu na nedoplatek druhého z manželů, pak můžete očekávat vrácení daně do 30 dnů po lhůtě podání přiznání. Tj. v případě, že podáte daňové přiznání do 31. března 2006, by vám měl přijít přeplatek do 28. dubna 2006.

Na závěr

Jestliže zvolíte, jako manželé, společné zdanění, pak po uplynutí lhůty pro podání daňového přiznání nemůžete způsob výpočtu daně zpětně měnit.

Zdroj: Ministerstvo financí, Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (ZDP)