Plyn bude do Číny proudit jednak ze západní Sibiře, jednak ze Sachalinu. Podle Millera bude západní plynovod postaven rychleji a dodávky zde začnou za pět let. Přes každou cestu bude Gazprom dodávat 30-40 miliard kubíků ročně. Cena bude určována podle cen ropy a ropných produktů, stejně jako pro evropské zákazníky.
Ruské návštěvě se naopak nepodařilo pokročit v otázce ropovodu do Číny, o nějž Peking usiluje. Ministr energetiky Viktor Christěnko po jednání mezi Putinem a čínským prezidentem Chu Ťin-tchaem řekl, že dokud nebude hotova projektová studie, nebude možné hovořit o termínech a dalších podrobnostech.
Čína zatím ruskou ropu dováží po železnici. O trasu ropovodu dlouhého přes 4000 kilometrů z východní Sibiře k Pacifiku, který by mohl ročně dodávat 30 milionů tun ropy, sváděl Peking boje s Tokiem.
Čína a Rusko na dnešní schůzce obecně slíbily podporovat vzájemné investice do rozvoje energetického potenciálu obou zemí. "Spolupráce v této oblasti podpoří hospodářský růst v obou zemích a posílí energetickou bezpečnost v Asijsko-tichomořské oblasti a ve světě obecně," uvádí se v rusko-čínském společném prohlášení.
Právě energetická spolupráce je hlavním tématem Putinovy dvoudenní návštěvy Číny. S Chu Ťin-tchaem ruský prezident jedná už popáté za poslední rok. Putina doprovázejí kromě Christěnka a Millera i ministr přírodních zdrojů Jurij Trutněv a šéfové ropné společnosti Rosněfť či atomové agentury Rosatom.
S Rosněftí založí čínský státní ropný podnik CNPC společný podnik pro zpracování ropy a distribuci produktů, sdělil mluvčí CNPC bez udání podrobností. Agentuře Reuters pak informovaný zdroj řekl, že podnik vybuduje rafinerii, která bude ročně zpracovávat deset milionů tun ropy. Bude rovněž provozovat čerpací stanice.
CNPC chce s Rosněftí založit i podnik na průzkum a těžbu ropy v Rusku. Čínská firma se připravuje investovat do části podílu na Rosněfti několik miliard dolarů v souvislosti s připravovanou první emisí akcií ruské firmy. Tato emise má mít hodnotu 210 miliard dolarů.