EU zakázala svá letiště devadesátce riskantních aerolinek

Na listině se ocitly především africké a středoasijské aerolinky, operující dohromady asi třemi stovkami letounů, mnohdy pochybnými stroji sovětského původu. Více než polovinu seznamu tvoří padesátka aerolinek z Konga.

"Evropa od nynějška lépe chrání své cestující, a to všechny stejnou měrou," zdůraznil místopředseda EK Jacques Barrot. Společný seznam, ke kterému EU dospěla od prvního návrhu EK z loňského února, má předejít situacím, kdy jedna společnost byla zakázána v jedné členské zemi, ale směla operovat z druhé. Komisař se však zdržel odpovědi na otázky, kolik ze zakázaných aerolinek v EU už doopravdy operovalo.

Experti členských zemí a EK zařadili na seznam všechny společnosti z Konga, Rovníkové Guinei, Libérie, Sierry Leone a Svazijska, kde místní úřady nejsou s to dbát na bezpečnost civilního letectví. Jedinou výjimku představuje jediný stroj konžské společnosti Hewa Bora, který dostal povolení létat do EU.

Dalších devět společností, například z Afghánistánu, Severní Koreje, Thajska, Kazachstánu, Kyrgyzstánu či Bangladéše postihl zákaz hlavně kvůli zjištěným nedostatkům, neschopnosti je napravit či tomu, že firma má sídlo v jedné zemi, ale licenci v jiném státu.

Na vytvoření společného seznamu, který by dal dohromady dílčí zákazy jednotlivých členských zemí, se EU dohodla v závěru loňského roku po sérii leteckých katastrof během loňského léta, které si vyžádaly mnoho obětí mezi evropskými cestujícími.

Například při pádu letadla kolumbijské společnosti West Caribbean ve Venezuele tvořili většinu ze 160 obětí francouzští turisté. Firma se však na seznam nedostala, protože mezitím zkrachovala, podobně jako egyptské Flash Airlines, jejichž charterový stroj plný turistů se zřítil do Rudého moře v lednu 2004.

Příslušné nařízení, schválené Evropským parlamentem a ministry dopravy EU, současně posílilo práva cestujících. Černá listina má být dostupná na internetu, na letištích a u prodejců letenek, aby pasažéři byli v předstihu varováni, do jakých letadel by ani mimo EU raději neměli nastoupit. Spotřebitelé získali právo předem vědět, s jakou společností poletí. Pokud by byl dopravce na černou listinu zapsán až po rezervaci či koupi letenek, cestující získá nárok na náhradní let anebo vrácení plné ceny od prodejce.

Černý seznam není dán jednou provždy, ale měl by se pravidelně aktualizovat, nejméně jednou čtvrtletně. Členské státy budou moci nadále svými zákazy reagovat na náhlá rizika, ale důvody se pak společně přezkoumají při zařazování na společný seznam, které všechny země podle Barrota musejí od nynějška respektovat.

Neměly by se tak opakovat případy, kdy například loni na jaře byla turecká společnost Onur Air zakázaná v Nizozemsku, ale ne v Belgii, takže vozila cestující autobusy z Amsterodamu na letiště v belgickém Charleroi, odkud létala do Turecka.

Černý seznam představuje podle komisaře především represi, ale odstrašujícími důsledky by měl přispět ke zvýšení bezpečnosti leteckého provozu i jinde ve světě. Prevence se však hlavně týká nový návrh posílit pravomoci Evropské agentury pro bezpečnost leteckého provozu tak, aby udělovala povolení přepravcům z třetích zemí operovat v EU. Tento návrh ještě čeká na souhlas europoslanců a členských zemí.